Předmětem diskuse byl pravděpodobně americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.
„Dohodli se, že budou pokračovat zítra,“ řekl Lytvyn s tím, že Zelenskyj se k tématu vyjádří v pondělí.
Zelenskyj již podle agentury DPA opustil budovu německého kancléřství, kde se dnešní jednání uskutečnilo. Podle agentury zatím není znám formát pondělních rozhovorů.
O začátku jednání dnes odpoledne informoval Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.
Ukrajinský prezident, který dnes přiletěl do německé metropole, v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu připustil, že právně závazné bezpečnostní záruky od spojenců by pro Ukrajinu mohly být náhradou za členství v NATO a představovaly by kompromis v mírových jednáních.
„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj v odpovědi na otázky novinářů.
„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. redakce) od USA pro nás, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal.
Zkušenost s budapešťským memorandem
Na svém instagramovém účtu ukrajinský prezident také poznamenal, že cílem nynějším jednání je zajistit, aby se „už nikdy neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem a ruskou invazí“.
„Budu připraven na dialog, který začne již dnes. Dnes máme v Berlíně ukrajinsko-americký den. Samozřejmě se samostatně setkám s kancléřem (Friedrichem) Merzem a večer se pravděpodobně setkám i s některými dalšími evropskými lídry,“ uvedl v poledne Zelenskyj.
Prezident také poznamenal, že zatím neobdržel americkou reakci na nejnovější návrhy změn k americkému plánu a zároveň připustil, že finální podoba mírového plánu bude vyžadovat kompromisy.
„To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že ho bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem byla kromě Kyjeva, Washingtonu a Londýna také Moskva.
Rusko ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Otázka doněckého „pevnostního pásu“
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje.
V odpovědi na otázky novinářů v chatu na WhatsAppu Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá.
Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení rusko-ukrajinské války.