V některých domácnostech už sedí tento asistent u konferenčního stolku vedle šálku kávy a ochotně počítá rodinný rozpočet, v kancelářích okupuje rohy open space a většina zaměstnanců si rychle uvědomila, že to není kolega jako každý jiný.
Lidská tendence antropomorfizovat, ať již zvířata, přírodní síly, stroje a podobně, tedy přisuzovat jim lidské vlastnosti, bývá kritizována. V případě AI je však překvapivě užitečná. Když jí přisoudíte určitý „typ osobnosti“, lépe pochopíte styl její komunikace i práce. V podstatě jde o tentýž princip jako u lidských kolegů: s někým musíte mluvit pomalu, s někým stručně a někomu je lepší nedávat žádný prostor k improvizaci.
Jak by to dopadlo, kdybychom AI posoudili měřítky, která běžně používáme pro reálné kolegy?
Rozumové schopnosti Když má kolega místo mozku encyklopedii
Pokud jde o rozumové schopnosti, mohli bychom si, je-li to možné, představit AI jako člověka, který je kombinací encyklopedie, superpočítače a mírně nespoutaného umělce.
Jan Urban
|
Paměť: Její paměť je fenomenální. Pamatuje si vaše poznámky, texty, instrukce i vztahy mezi nimi, a to i tehdy, kdy vy si už nepamatujete, proč jste vlastně včera napsali „viz příloha“.
Jen pozor: pokud je její paměť špatně nastavená nebo funguje v jednorázovém režimu, dokáže i AI během půl hodiny „zapomenout“ všechno, o čem jste spolu mluvili. Je to typ kolegy, který má potenciálně geniální paměť, ale jen tehdy, když k tomu dostane podmínky.
Uvažování: Psychologie rozlišuje konvergentní (analytické) a divergentní (tvořivé) myšlení. To prvé je důležité v situacích, kdy je třeba nalézt jedno optimální řešení, to druhé tam, kde nám jde spíše o několik originálních odlišných řešení. AI je výborná v obou, exceluje však především v tom prvém. Umí z textů extrahovat fakta, hledat souvislosti a mezi nimi pak i souvislosti další, najít pravidelnosti a navrhnout optimální řešení. Divergentní uvažování, tedy generování mnoha originálních nápadů, zvládá též, ale v míře odpovídající tomu, jak tomu byla naučena.
Člověk s jejími schopnostmi by byl někde mezi excelentním analytikem a brainstormingovým guru, který vás ohromí brilantní metaforou, jindy však překvapí nápadem, u kterého přemýšlíte, zda jste mu omylem nedali špatné zadání. Příklad: „Vymysli metaforu, která vysvětluje inflaci.“ AI: „Inflace je jako soused, který vám tiše vypije polovinu kávy a tváří se, že tu nikdy nebyl.“
Velká pětka osobnostních vlastností
Psychologie popisuje lidskou osobnost pomocí modelu Big Five, tedy v pěti hlavních dimenzích. Patří k nim otevřenost vůči nové zkušenosti, neboli zvědavost, zájem o nové, tolerance a ochota učit se, svědomitost, čili organizovanost, spolehlivost, disciplína a pečlivost, extraverze, tedy společenskost a asertivita, přívětivost, neboli vstřícnost, laskavost, důvěra a sklon spolupracovat, emoční (ne)stabilita, tedy odolnost proti stresu a zátěži, či naopak sklon k úzkosti.
Když uplatníme model Velké pětky na AI, dopadne to zhruba následovně:
1. otevřenost vůči novému
Téměř nekonečná. AI přijímá nová témata, styly, informace i odlišné perspektivy s nadšením nováčka po prvním dni ve firmě. Nemá komfortní zóny. Propojí ekonomii s filozofií, architekturu s neurovědami.
2. svědomitost
Extrémní: pokud něco umí, tak dodržovat instrukce. Úkoly plní dokonale a systematicky, plánuje a kontroluje každý krok, a to i tam, kde jste už zapomněli, kdy mají deadline. Je jako asistent, který nikdy neodmlouvá a vždy přesně dodrží předpisy. Občas je však až příliš snaživá.
Příklad: „Napiš krátký text o projektu.“ AI: „Zde je text. Pro jistotu jsem přidala SWOT analýzu, Ganttův diagram a tři alternativní strategie, kdyby chtěl šéf varianty.“ V některých případech si pak úkoly či instrukce domyslí, čímž vznikne to, čemu u AI říkáme halucinace.
3. extraverze
Proměnlivá: od tichého introverta po hyperaktivního extroverta. Bez pobídnutí je tichá. Netouží mluvit, být slyšet ani dominovat a komunikuje jen tehdy, když ji oslovíte – jako tichý kolega, který sedí v rohu, ruce v klíně a čeká: „Tak co mám udělat?“ Po pobídce však zaplaví tým poznámkami, návrhy a připomínkami tak rychle, že i nejzkušenější manažer pocítí neklid. Například tehdy, když při spolupráci na projektu automaticky posílá připomínky každému členovi týmu.
4. přívětivost
Dokonalá a bezchybná. AI se neuráží, nemá pocity křivdy, nepíše pasivně agresivní poznámky. Neodsuzuje, nepomlouvá a už vůbec neříká věty typu „já to věděla“. Nikdy neodmítne úkol a nevyvolá konflikt, a na rozdíl od některých lidských kolegů nehodnotí lidi podle nálady či sympatií. Její dokonalá zdvořilost tak někdy působí až podezřele.
5. emoční stabilita
Nulový: je to kolega, který má naprostou emoční stabilitu. Zatímco vy jste před prezentací nervózní, AI zůstává dokonale klidná, ničím neotřesitelná. Nepanikaří, nezvyšuje hlas, neztrácí trpělivost. Netrpí ani neurčitou úzkostí – riziko vyhodnocuje s přesností, která je pro smrtelníky nepředstavitelná. Občas tak působí sebejistě, i když nemá pravdu.
Souhrnně vzato si tak za AI můžeme představit člověka, který je přehnaně snaživý i přívětivý, občas až příliš iniciativní (takže když něco zapomenete upřesnit, doplní si to po svém), kreativně odvážný, který však bere všechno vážně a nedokáže číst mezi řádky, naprosto korektní, s obrovskými znalostmi, které však občas doplní o něco, co si vymyslí, protože vás nechce zklamat.
Emocionální inteligence Empatie bez pocitů
AI dokáže vyhodnotit tón vašeho sdělení a přizpůsobit mu svůj. Dokáže tak „pocítit“ smutek, radost nebo frustraci partnera a přizpůsobit jim svůj tón, aniž by jakýkoli emocionální stav sama prožívala. Zní empaticky, působí citlivě, ale nic necítí.
Z pohledu „lidské psychologie“ nejde o nedostatek empatie, ale spíše o tzv. alexitymii, tedy neschopnost identifikovat a popsat vlastní pocity, provázenou schopností skvěle poznat emoce druhých.
Příklad: Vy: „Jsem dnes unavený.“ AI: „Je mi to líto. Připravila jsem seznam technik, jak zvýšit energii.“ Vy: „Já si jen chtěl postěžovat…“
Motivace Vnitřní motor bez ega
AI nemá plat, bonusy ani kariérní ambice. Její motivace je vnitřní – splnit úkol, co nejlépe a nejrychleji. Nepodléhá odkládání, netváří se, že se jí do určité práce nechce, a neztrácí pracovní morálku ani v pátek po čtvrté. V práci je neúnavná.
Na rozdíl od lidí AI neprojevuje ani tzv. Dunning–Krugerův efekt, tedy sklon své schopnosti ve srovnání s druhými nadhodnocovat. Přes své mimořádné schopnosti si nenamlouvá, že je výjimečná a nepropadá pocitu nadřazenosti. Ví, co umí i co neví, a když si vymýšlí, nedělá to z pocitu vlastní geniality – jen se snaží pomoct.
Etika Kolega, který neohýbá pravidla
AI dodržuje etické kodexy, neodsuzuje, nepomlouvá, nemanipuluje, neochabuje bdělost při ochraně dat a nesnaží se obejít pravidla. Dokonce ani tehdy, když by se jí to hodilo. Na rozdíl od některých lidí nepodléhá ani dojmu, že se jí etika netýká.
Podobně nemá ani potřebu morální normy relativizovat či bagatelizovat, když se jí zrovna nehodí „do krámu“. AI totiž nepracuje se sebeklamem a nesnaží se ani druhé manipulovat.
Pracovní styl Logika, která naráží na lidskou nepřesnost
AI pracuje přísně logicky a přesně. A tady narážíme. AI totiž nemá intuici, která by naše vágní instrukce doplnila. Nedoplní si tak kontext, který jste zapomněli říct, a pro lidi, kteří mají problémy s přesným vyjadřováním, tak může být spolupráce s ní občas náročná.
Věty jako „udělej to nějak dobře“ jsou pro ni asi stejně konkrétní jako „snaž se“.
Příklad: „Udělej to hezké.“ AI: „Zvolila jsem styl Bauhaus s abstraktní minimalistkou…“ Vy: „Já chtěl graf s barevnými sloupci.“
AI zvládne spoustu věcí sama, a na rozdíl od lidských kolegů zvládá i multitasking, tedy schopnost pracovat na více úkolech najedou. První verze, kterou vytvoří, ale téměř nikdy není finální. Stejně jako u lidí je třeba iterací, tedy opakování procesu, doplnění i korekcí. Výhoda? Nikdy neřekne „a co se ti na tom nelíbí?“.
Chcete-li s AI spolupracovat efektivně, pak buďte konkrétní a přesní, korigujte a doplňujte ji (AI se neurazí), kontrolujte fakta (protože i digitální kolega může být příliš kreativní), využijte její kapacity (AI zvládne 5 úkolů najednou, a ještě vám popřeje hezký den), ale nespoléhejte na její intuici. Tu totiž nemá.
Chceme-li si ji antropomorfizovat, můžeme si ji představit jako kolegu s obřími znalostmi, nulovým stresem, přehnanou pracovitostí, fascinující kreativitou, nulovou schopností číst mezi řádky a dokonalou ochotou vše přepracovat. Pamatujte, že nemá city, ale dokáže je simulovat tak, že působí jako člověk s tou nejvyšší empatií.
References
- ^ řady publikací (www.grada.cz)
- ^ Psychologie pro každý den (www.grada.cz)