Lídři stojí před úkolem zajistit pro Kyjev financování na roky 2026 a 2027. Šéf Evropské rady António Costa před jednáním zopakoval, že ve čtvrtek neskončí bez konečného rozhodnutí o výsledku. Napadenou zemi tlačí čas, bez nových záruk by Ukrajina musela už od dubna začít drasticky škrtat veřejné výdaje.
Stěžejním návrhem je reparační půjčka. Ta počítá s tím, že EU poskytne Ukrajině úvěr, který bude umořen z budoucích ruských reparací. Jako záruka mají sloužit výnosy ze zmrazených aktiv ruské centrální banky (cca 210 miliard eur).
Šéfka komise von der Leyenová před jednáním připomněla, že zde je i druhá možnost – využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích. To však naráží na odpor některých unijních států.
Klíčovým hráčem jednání je belgický premiér Bart De Wever. Ten ve čtvrtek před jednáním tvrdil, že požaduje, aby riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině nesla celá Evropská unie. Chce od ostatních závazné písemné záruky. Pokud ale budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna, „pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží,“ řekl premiér belgickým poslancům.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na odpolední čtvrteční tiskové konferenci oznámil, že má pro Belgii pochopení. „Měli jsme dobrý rozhovor, rozumíme si,“ řekl o svém setkání s belgickým premiérem. Zda schůzka byla produktivní, ale neví, potřebují prý čas. Ten je nicméně podle prezidenta tlačí, neboť ukrajinská obrana čelí nedostatkům, například v případě raketových systémů.
Právě v Belgii leží většina ruských peněz a De Wever se obává, že případné ruské žaloby v budoucnu zruinují belgický finanční systém. „Náš postoj je neměnný. Pokud má být reparační půjčka schválena, riziko musí nést celá sedmadvacítka, ne jen Belgie,“ zopakoval De Wever.
Tento požadavek na solidaritu podpořila i šéfka Komise von der Leyenová, která prohlásila, že „riziko musí nést všichni“. Nizozemsko ústy premiéra Dicka Schoofa už před jednáním nabídlo konkrétní pomoc a ochotu se zaručit.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a německý kancléř Friedrich Merz odhadují, že šance dohodnout se ohledně použití ruských zmrazených aktiv je „padesát na padesát“. Francouzský prezident Macron je přesvědčen, že státy „najdou společnou pozici“.
Některé státy, včetně Česka, Itálie či Bulharska, vyjádřily k rizikům spojeným s využitím aktiv výhrady. Právníci Evropské komise navíc varují, že obejít Belgii hlasováním kvalifikovanou většinou (bez práva veta) je právně neprůchodné, pokud má za půjčku ručit unijní rozpočet.
Český premiér Andreje Babiš do Bruselu přijel s názorem, že Ukrajinu podporovat chce, ale bez dopadů na českou pokladnu. Česko podle něj chce zohlednit obavy partnerů, ale bez jakéhokoli povinného ručení za půjčky nad rámec dobrovolnosti, nechal se slyšet Babiš před summitem.
Proti finanční podpoře Ukrajiny je maďarský premiér Viktor Orbán, který označil jednání o reparační půjčce za mrtvé. Při příchodu na summit uvedl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války. Pro použití reparační půjčky s využitím zmrazených aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora. Podobný názor zastává i slovenský premiér Robert Fico.