Na jedenadvacetikilometrové Nordschleife (severní smyčce) v lesích pohoří Eifel dnes ale ladí podvozky svých sportovních modelů snad každá automobilka. Trénují tam i škodovky.
Na okruh – pro svou obtížnost zvaný „zelené peklo“ – míří také davy nadšených řidičů, kteří si chtějí vyzkoušet své umění a rozpumpovat adrenalin. V zatáčkách Severní smyčky ztratí kuráž i největší suverén. Po úzkém okruhu se valí nabroušené hatchbacky, ječící supersporty, upravené speciály a mezi nimi prolétávají motorkáři. Dlouhý okruh si i zkušený pilot zapamatovává jen velmi pomalu. Bojí se tu snad každý. Havárie jsou na denním pořádku.
Dobrý čas z Nordschleife značí punc kvality a závodnické geny. Zajetými časy z Nordschleife se automobilky chlubí před zákazníky a posmívají se pomalejší konkurenci.
Zelené peklo
Zelené peklo, to je jeho přezdívka a nemá ji jen tak. Jedenadvacetikilometrový bájný okruh Nürburgring, namotaný v lesích na západě Německa (z Rozvadova to tam je necelých pět set kilometrů), je dnes něco jiného, než byl před 100 lety, zbyla jej už jen Severní smyčka a moderní závodní okruh GP-Strecke, ale původní Jižní smyčka už neexistuje.
Začátkem roku 1925 byl založen Automobilový klub Adenau, který na popud Hanse Weidenbrücka a pod vedením okresního hejtmana Dr. Otto Creutze zahajuje jednání s motoristickými svazy a politickými orgány o výstavbě nového závodního okruhu.
Už koncem dubna začínají první přípravné práce, přestože okresní zastupitelstvo v Adenau, kudy dnes Severní smyčka vede a kde je jeden z vjezdů/výjezdů z okruh, jednomyslně rozhoduje o výstavbě nové závodní tratě až 18. května 1925. Měl to být „prostředek podpory hospodářského rozvoje německého regionu Eifel“.
Se stavebními firmami byly smlouvy podepsány v srpnu 1925. Na samotné stavbě nového závodního okruhu tehdy pracovalo více než 2 300 lidí a stavěly ho čtyři stavební firmy. Okruh měl mít více než 28 kilometrů a měl být postaven do dvou let. Základní kámen byl položen 27. září 1925.