Jaká bude letošní zimní sezona? Prosinec byl nejdříve chladný, pak s jarními teplotami. Jak to vnímáte? Jaké jsou letos očekávání?
Všechno vždy záleží na počasí. Pokud napadne sníh a bude bílá zima, sezona může být dobrá. Když je zima v Čechách, bývá zima i v Polsku a Německu, odkud k nám jezdí hosté. Pokud by se ale zopakovalo období z předloňska, kdy od 22. prosince do 14. ledna pršelo, všechny predikce jsou zbytečné.
Na konci listopadu máme obvyklý náběh rezervací a Silvestr je téměř vyprodaný, zůstávají poslední místa mezi 27. prosincem a 3. až 4. lednem. Vánoce jsou v této době obsazené zhruba z 60 až 70 procent. Velmi ale záleží na únorovém počasí. Když je v Čechách 16 stupňů a sluníčko, lidé raději vytáhnou kola a na hory nejedou, i když sjezdovky mají technický sníh.
Máte zatím standardní náběh rezervací?
Ano. Zatím to vypadá pozitivně a už teď je někde sníh, vleky se spouštějí brzy, třeba v Peci pod Sněžkou Skiresort Černá Hora zasněžuje kvalitně a podle předpovědí. O výsledku rozhodne až průběh sezony.
Pokud hosté vidí, že bude teplo, odhlašují rezervace i přesto, že mohou být sankcionováni?
Záleží na nastavení podmínek každého podniku. Pokud má hotel bezplatné zrušení 14 dní předem, klienti jsou opatrnější a víc to využívají. Když je restrikce volnější, například možnost zrušit pobyt čtyři dny před příjezdem, lidé čekají na předpověď počasí a mohou zrušit i skupinově. To dokáže malému hotelu s pěti pokoji udělat obrovský výpadek.
Když se pobyty hromadně ruší, nabízí se pak volné pokoje levněji, aby se hotel nakonec zaplnil?
Cenou teoreticky hýbat můžeme, ale když je špatné počasí, lidé stejně nepřijedou. Ani za velmi nízkou cenu. A navíc by to ekonomicky nedávalo smysl. Musíme držet ceny tak, aby pokryly alespoň provozní a personální náklady. Nemůžeme podhodnotit hodnotu ubytování.
Když snížíte cenu, může to mít i negativní dopad?
Ano. Pokud host rezervoval noc za 1 500 korun měsíc dopředu a ví, že může bez sankce zrušit čtyři dny předem, a my mezitím zlevníme, uvidí to. Může zrušit dražší rezervaci a znovu si objednat za nižší cenu. Proto hoteliéři často nemohou ceny rychle snižovat, pokud to nedělá konkurence.
Ovlivňuje toto provoz i mimo hlavní sezonu?
Na horách je návštěvnost během pracovních dnů minimální, ale my musíme mít otevřeno, platit personál, energie a další náklady. Musíme si vytvořit finanční polštář z období jako Silvestr nebo únor, abychom pokryli i měsíce, kdy je slabá poptávka. Místní lidé často v hotelech nepracují a buď pronajímají vlastní nemovitosti, nebo mají jiná zaměstnání.
Zaměstnance proto musíme motivovat bydlením, stravou a stabilním zázemím, což jsou další náklady. Podnikání v horách je výrazně náročnější než ve městech.
Máte přehled o tom, jak se změnili Češi v tom, jak tráví volný čas na horách? Co se za posledních deset let změnilo?
Česká klientela se změnila výrazně. Dříve si vozili vlastní jídlo, pití, trávili večery ve společných kuchyních nebo na chalupách a hráli hry. To dnes tvoří menší část hostů, ale stále existuje, a je to krásná varianta, ale procentuálně výrazně klesla.
Rapidně narostla skupina hostů, kteří volí komfort hotelu – vlastní koupelna, čistý pokoj, kvalitní matraci, restauraci, wellness, saunu, masáže, odvoz na sjezdovku. Dnešní host vyžaduje kvalitní službu, pohodlí a péči. To je něco, co chalupy nebo starší penziony často nabídnout nemohou. Komfort se stal klíčovým.
Jak často hosté využívají hotelovou restauraci? Chodí na večeře pravidelně, nebo jen občas, protože se stravují přes den na sjezdovce či ve městě? Vnímáte v tom nějaký trend?
Hosté do restaurací chodí a chodí i opakovaně. Jak jsem už říkal, podíl lidí, kteří by jedli na pokoji, je úplně minimální. I když máme apartmány s kuchyní, kuchyně zůstávají většinou čisté. Když si chcete vařit, musíte jít na nákup, nákup donést, připravit suroviny, vařit, umýt nádobí. To jsou hodiny práce. A na horách chcete být s dětmi, s partnerem, lyžovat, odpočívat, jít do wellnessu, nestát u plotny. Dovolená má být odpočinek, ne další povinnosti. Hosté chodí jíst do restaurací a my jsme za to samozřejmě rádi.
Marek Holer (46)Prošel několika pražskými restauracemi. Pět let pracoval ve společnosti Kampa group, sedm let jako manažer první restaurace skupiny Aromi. Za jeho působení podnik získal michelinské ocenění Bib Gourmand. Před šestnácti založil poradenskou a manažerskou službu Ultimate Hospitality pro hotelnictví a gastronomii. Specializuje se na střední a generální management, poskytuje poradenství a kompletní řešení pro hotely. Pomáhá s provozem, návrhy rekonstrukcí, investičními plány a realizací vlastních projektů. Kromě poradenství provozuje vlastní hotely a vyhledává příležitosti pro klienty: Hotel Krokus, Hotel Hvězda, Hotel Hořec, restaurace Deli Post a chata Lesovna v Peci pod Sněžkou. |
Když čtyřčlenná rodina jede na hory na pět dní během jarních prázdnin, za ubytování, stravu, skipasy a vše kolem zaplatí 50 až 80 tisíc korun. Jsem s tím odhadem vedle, nebo je to reálná částka?
Lyžařská rodina utratí za pět dní asi 50 tisíc korun, pokud nebude každý večer sedět dlouho v restauraci a pít nejdražší alkohol. To je realita. A pokud mluvíme o prémiových lokalitách, u nás jsou to zejména Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Je fér je porovnávat s prémiovými lokalitami v zahraničí, ne s menšími nebo levnějšími středisky.
Máme ohromnou kupní sílu a na české hory jezdí Češi, Poláci i Němci. Celkově tedy pro 40 milionů lidí existují v podstatě dvě špičkové lokality. To vytváří tlak na ceny. Pec i Špindl mají nejvíce sjezdovek, nejlepší zázemí a služby v Česku. Když je porovnáváte, musíte je porovnávat s podobně kvalitními středisky v zahraničí, kde jsou ale ceny výrazně vyšší. Mnoho hostů, kteří dříve jezdili do Alp, k nám jezdí právě proto, že jsme zhruba na poloviční ceně.
Jsou české služby pořád levnější než v zahraničí?
Různí hosté sami říkají, že v Alpách platili třeba 150 tisíc, zatímco u nás je to 50 až 70 tisíc. A to i přesto, že kvalita služeb je u nás velmi vysoká. Lyžování stojí zhruba 1 000 Kč za den, což je férová cena za tak náročný sport a údržbu sjezdovek.
Když si vezmete, kolik stojí celodenní aquapark nebo tenisový kurt, lyžování není vůbec mimo realitu. Hotely také musí investovat – matrace, střechy, technika do kuchyně, veškerá údržba. Ceny tak musí určitou hodnotu odrážet. Jediné, co mě mrzí, je, že čeští zákazníci nemají o 40 procent vyšší mzdy, aby si pobyt dopřáli třeba na týden místo pěti dnů.
Všechny online hádky typu „Česko vs. Rakousko“ jsou vlastně nesmyslné, přehnané?
Ano. Porovnává se neporovnatelné. Někdo vidí 100 km sjezdovek a nechápe, že v zahraničí je úplně jiný rozsah i jiné vstupní náklady než u nás.
Jaký je poměr českých a zahraničních hostů?
V zimní sezoně je poměr vyrovnaný, tedy padesát procent jsou Češi a druhou polovinu tvoří cizinci. Z nich to jsou nejčastěji Poláci a Němci a asi dvacet procent ostatní národnosti.
A jak je to teď s Polskem? Nestalo se rovnocennou konkurencí.
Co se týče Polska, často se o něm mluví, ale realita je jiná. Poláci zkrátka nemají takové hory jako my. Mají sice Karpacz s jednou přetíženou sjezdovkou. A navíc na polské straně často není sníh. Je pravda, že se tam staví velké hotely s velkými wellnessy, ale je to dané tím, že má Polsko 40 milionů obyvatel a větší města v dojezdu. Ovšem mzdy v Polsku jsou nižší než u nás a služby tam nejsou nutně levnější, jen masovější.
U nás v Peci žije 500 stálých obyvatel, což znamená, že musíme svážet a ubytovávat zaměstnance, což prodražuje provoz. V Polsku mají větší základnu pracovní síly přímo na místě. Porovnáváme tedy opět různé podmínky. Polští hosté k nám jezdí stále, nikoliv do Karpacze. Do Čech jezdí kvůli komfortu, službám, shuttle busu zdarma, wellness, bazénům, příjemné obsluze a útulné atmosféře menších hotelů.
A co rezervace? Je lepší Booking, nebo přímá rezervace? Nepřicházíte kvůli této platformě o peníze?
S Bookingem spolupracuje 90 až 95 procent hotelů a tvoří většinu rezervací. Má vysoké provize, takže je pro nás vždy výhodnější, když host rezervuje napřímo. Pokud host zavolá a řekne, že na Bookingu vidí nějakou cenu, nabídneme mu lepší. On ušetří, my ušetříme, je to výhodné pro obě strany. Ale bez Bookingu by to bylo mnohem těžší, je to silná platforma.
Všimli jste si letos nějakého výrazného trendu v poptávce? Třeba u firemních pobytů, teambuildingů nebo podobných akcí?
Letos jsme zaznamenali výrazný nárůst firemních pobytů. Jde o střední segment firem, tedy skupiny o velikosti 80 až 100 nebo i 150 lidí. Evidujeme mnohem více poptávek i realizovaných rezervací než dřív. Firmy často kombinují společenský večer s teambuildingovými aktivitami. Je hezké sledovat, že tenhle segment roste.
Historicky jsme to vídali hlavně u čtyřhvězdičkových hotelů s většími konferenčními prostory, ale tam ceny nejsou dostupné pro všechny firmy. K nám teď organicky začaly přicházet ty střední, které mají rozumný rozpočet a chtějí kvalitní prostředí. Je to podobný posun, jako jsme se bavili u hostů obecně – vedle rodin, párů nebo skupin známých jsou teď stále výraznější i firemní pobyty. A pro nás je to velmi užitečný segment, protože pomáhá s provozem během celého roku.