Zatímco Elonu Muskovi jako zakladateli automobilky Tesla trvalo více než desetiletí, než se dostal mezi největší světové miliardáře, novým vycházejícím hvězdám ve světě umělé inteligence stačily k úspěchu jen dva až tři roky, píše The New York Times[1].
Příkladem je spoluzakladatel společnosti OpenAI a jeden z hlavních tvůrců chatbota ChatGPT Ilya Sutskever, který se na jaře roku 2024 rozhodl z OpenAI odejít. Následně založil svou firmu Safe Superintelligence, jejíž hodnota se momentálně pohybuje okolo 32 miliard amerických dolarů (asi 704 miliard korun).
Podobně je na tom i další agilní člen původního týmu startupu OpenAI Mira Muratiová. Ta ještě před pár měsíci měla v OpenAI na starosti vedení sekce vývoje. V únoru roku 2025 ale ohlásila založení nového projektu Thinking Machines Lab, jehož hodnota se momentálně pohybuje okolo 10 miliard dolarů (zhruba 220 miliard korun).
Mladí a bohatí
Daří se ale i dalším zakladatelům úspěšných AI projektů. Mezi ně se řadí třeba AI vyhledávač Perplexity nebo výrobce humanoidních robotů Figure AI. Zakladatelé těchto startupů mají podle The New York Times momentálně k dispozici majetek v hodnotě několika stovek až miliard dolarů.
Kromě rychlosti, s jakou majitelé AI startupů bohatnou, je mnohdy zarážející i jejich věk. Donedávna totiž platilo, že technologickým miliardářem se stávaly hlavně lidé po čtyřicítce. Dnes je ale situace úplně jiná. Mnohým novým miliardářům totiž není ještě ani třicet.
Mezi nejmladší miliardáře se řadí teprve dvaadvacetiletý zakladatel startupu Mercor Brendan Foody, který se zaměřuje na vývoj AI nástrojů pro datovou analýzu. Hodnota Mercoru byla v říjnu roku 2025 oceněna na 10 miliard dolarů (asi 220 miliard korun). Firma vznikla přitom teprve v roce 2023, a to z přičinění tří tehdy dvacetiletých kamarádů ze střední školy.
Bohatství jen na papíře
Jen o dva roky starší než Brendan Foody je zakladatel společnosti Cursor, která se zaměřuje na rozvoj umělé inteligence v oblasti programování. Michael Truell se při studiích na univerzitě spojil s dalšími dvěma mladými přáteli a spoluzaložili startup, který chce změnit pravidla hry v oblasti kódování.
Za zmínku stojí také osmadvacetiletý Alexandr Wang či jednatřicetiletá Lucy Guová, kteří stojí za společností Scale AI. V červnu roku 2025 se jim povedlo získat investici dokonce i od technologického giganta Meta, a to ve výši 14,3 miliard amerických dolarů.
Zároveň ale platí, že velká část majetku technologických miliardářů je pouze hypotetická. Jde totiž o očekávanou hodnotu podílů ve startupech, které většinově nejsou obchodované na burze. I vzhledem k velmi rychlému vývoji ve světě AI může být toto hypotetické bohatství v čase i velmi nestabilní.
Konkurence totiž nikdy nespí a nové podniky s ještě lepšími produkty se na trhu mohou objevit i během relativně krátké doby. Zvlášť ve světě umělé inteligence. „Je tak otázka, které z těchto firem skutečně přežijí, a tedy jací podnikatelé se doopravdy stanou miliardáři,“ uzavřel pro The New York Times investor Jai Das.
References
- ^ New York Times (www.nytimes.com)