Mezi loňským lednem a listopadem požádalo v USA o ochranu před bankrotem více než 717 firem. Upozorňuje na to analýza společnosti S&P Global Market Intelligence, podle které jde o meziroční nárůst o čtrnáct procent. Portál The Washington Post[1] zařazuje mezi důvody finančních potíží amerických podniků také vyšší úrokové sazby.
Výraznější komplikace však americkým firmám nejspíš způsobuje Trumpova obchodní politika. Mnohé podniky závislé na dovozu ze zahraničí totiž kvůli obavám z reakce zákazníků nechtějí zcela promítnout nárůst cel do konečných spotřebitelských cen. Snaží se tedy nárůst nákladů absorbovat, a to v některých případech i zcela.
„Americké podniky si uvědomují, že mnozí Američané začínají narážet na hranici svých finančních možností,“ říká pro The Washington Post vysokoškolský pedagog Jeffrey Sonnenfeld.
Inflace stále nad cílem centrální banky
Američané se musí už několik let vypořádávat s vyšší inflací, čemuž Trumpova celní politika ani zdaleka nepomáhá. Inflace v USA momentálně dosahuje na 2,7 procenta a mnoho analytiků se shoduje, že její pokles pod dvouprocentní hranici není minimálně v příštích měsících reálný.
I kvůli vysoké inflaci Američané proti minulosti více šetří. Firmám ale chybí důležitý odbyt, který se negativně promítá do jejich hospodaření. Největší komplikace hlásí podniky z oblasti stavebnictví a průmyslu. Bankroty však postihují také společnosti působící třeba i v odvětví módy.
O mnoho lépe na tom nejsou společnosti ze sektoru obnovitelných zdrojů. Administrativa totiž v jejich případě omezila i daňové úlevy. „Tlak na cash flow zejména u menších firem, které podnikají v oblasti obnovitelných zdrojů, je obrovský,“ podotýká profesor Jason Miller z Michigan State University. Dodává, že bankrot v USA již v roce 2025 vyhlásila třeba solární firma PosiGen či výrobce elektrických nákladních automobilů Nikola.
Američané šetří
Jsou to ale i velké firmy, které v USA čelí bankrotu. V první polovině roku 2025 požádalo o bankrotovou ochranu celkem sedmnáct amerických podniků, jejichž majetek převyšuje hranici miliardy amerických dolarů (asi 22 miliard korun). Mezi ně patřily třeba oblíbené americké řetězce Forever 21 nebo At Home.
Američané jednoduše omezují nákupy zboží, které nutně nepotřebují. Vyplývá to z nejrůznějších průzkumů, podle kterých nyní nakupují hlavně potraviny, platí nájem a energie. Vše ostatní šlo na druhou kolej.
Velký počet firemních bankrotů na první pohled nemusí korespondovat s celkovou výkonností americké ekonomiky. Podle dostupných dat totiž americké hospodářství ve třetím kvartálu roku 2025 meziročně vzrostlo o 4,3 procenta, což byl druhý nejlepší výsledek za poslední dva roky.
Analytici ale mají poměrně jednoduché vysvětlení. „Americká ekonomika na papíře vypadá velmi silně. Růst ale táhne vzhůru bohatá vrstva společnosti a investice firem do rozvoje umělé inteligence. Běžní a méně zámožní Američané se dobře nemají,“ uzavírá pro The Washington Post analytička KPMG Meagan Martin-Schoenbergerová.
References
- ^ The Washington Post (www.washingtonpost.com)