Bez mědi se v dnešní době neobejdou datová centra, sektor umělé inteligence, zelené technologie ani výrobní firmy působící ve sféře obrany. Jde však o oblasti, jejichž význam v posledních měsících prudce roste. Odborníci ze společnosti S&P Global proto upozorňují na nedostatek mědi, který světu relativně brzy hrozí, píše agentura Bloomberg[1].
„Ještě před čtyřmi lety se o datových centrech a umělé inteligence skoro nemluvilo. Dnešní situace je však zcela jiná, což se promítá i do poptávce po mědi,“ uvedl pro Bloomberg analytik Aurian De La Noue, který na studii společnosti S&P Global pracoval.
Dodává, že globální poptávka po mědi do roku 2040 stoupne asi o 50 procent na 42 milionů tun za rok. K tradičním zájemcům o kov, mezi které se řadí hlavně firmy v sektorech stavebnictví, energetiky či dopravy, se však přidají také další odběratelé. Půjde i o firmy, které působí v oblastech obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť nebo elektromobility.
Bez mědi se neobejdou ani humanoidní roboti
Ještě výraznější tlak na zdražování červeného kovu však bude pravděpodobně souviset s již zmíněnou umělou inteligencí. Studie společnosti S&P Global navíc upozorňuje, že bez mědi se nejspíš neobejdou třeba ani humanoidní roboti, jejichž význam má v dalších letech rovněž rychle růst. Pokud by v roce 2040 byla v provozu asi jedna miliarda těchto robotů, vzrostla by světová poptávka po mědi oproti aktuálním predikcím o 1,6 milionu tun.
I proto cena kovu v posledních měsících rychle roste. Na burze v Londýně se tuna aktuálně obchoduje za více než 13 tisíc amerických dolarů, což je v přepočtu asi 286 tisíc korun. Obchodníci do ceny v posledních dnech promítají také hromadění zásob v USA, ke které dochází kvůli obavám z nových cel prezidenta Trumpa.
Těžaři to nemají jednoduché
Světová produkce mědi v roce 2030 se bude podle odhadů společnosti S&P Global pohybovat okolo 33 milionů tun. Další růst však nejspíš bude už jen obtížný. Těžařské firmy se totiž po celém světě musí vypořádávat se složitými povolovacími procesy. Situaci dlouhodobě komplikuje i nedostatek kvalifikované pracovní síly a mnohé podniky mají problém i s kapitálem. „Trh s mědí je každým dnem zranitelnější,“ stojí ve zprávě S&P Global.
S těžbou dlouhodobě souvisí i negativní důsledky na životní prostředí, a to včetně obrovské spotřeby vody. Politici po celém světě se proto musí vypořádávat i s nesouhlasem spotřebitelů a enviromentálních organizací. Důl na těžbu mědi nedaleko svého bydliště navíc nechce mít asi nikdo.
Měď se těží hlavně v Peru, Demokratické republice Kongo a v Chile. Těžba probíhá také v Číně, kde jsou momentálně osmé největší zásoby tohoto kovu na světě. Třeba v Evropě se ale měď skoro netěží. Výjimkou je Polsko, uzavírá agentura Bloomberg.