Tak co, kolegové, jaká máte letos novoroční předsevzetí?“ ptá šéf v kanceláři na začátku ledna.
„Já jsem si slíbil, že budu tento rok pracovat tak usilovně, že do prosince získám váš post,“ odpoví mladý ambiciózní stážista.
„Aha, a moje pracovní předsevzetí bylo nenechat se letos nikým vytočit… No nic, zkusím to zase za rok,“ odvětí vedoucí.
Vtipy jsou prima, ale člověka obvykle přejde humor ve chvíli, kdy si uvědomí, že je listopad a on ze svých novoročních cílů nesplnil ani jediný. Pak přichází frustrace. Mělo tedy cenu si je vůbec dávat? Není lepší pracovat bez stresu a být rád za každou věc, která se podaří?
„Dávat si konkrétní pracovní cíle má smysl, protože fungují jako kompas pro naši pozornost a energii a prokazatelně vedou k vyššímu výkonu. Začátek roku funguje jako psychologický milník, takzvaný čistý stůl, který nám pomáhá mentálně se oddělit od minulých neúspěchů,“ vysvětluje Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz.
„Můžeme si vyjasnit, co chceme dělat a jaké dovednosti se chceme doučit, abychom dosáhli povýšení či vyšších odměn. Pracovníci, kteří si kariéru plánují, jsou úspěšnější než ti, kteří jen jdou s proudem,“ doplňuje odborník.
1 Zapřáhněte vnitřní motivaci
Praxe ukazuje, že větší šanci na úspěch mají ta předsevzetí, která si dal zaměstnanec z vlastní vůle. Touží tedy, aby byla naplněna.
Pokud je k nim tlačen zvenčí, spíše se jich vzdá. „Pokud cíl nepřijmeme za svůj, vzniká vnitřní odpor, zvyšuje se stres a motivace rychle klesá. Takové předsevzetí pak nevydrží dlouho. Právě proto se mnoho lidí po dvou týdnech až měsíci vrátí k normálu, jako by si předsevzetí nikdy nedali,“ souhlasí Španěl.
Také pomůže, když člověk u každého cíle ví, kdy jej chce dosáhnout, ale také proč. „Ideální je představit si, jak to bude vypadat, až to bude splněné. A k čemu mi to bude dobré,“ dodává Jana Vávrová, projektová manažerka Grafton Recruitment a GiGroup.
Tipy: Kde hledat motivaci
Zdroj: JenPráce.cz |
2 Rozkrájejte velký cíl na menší
Velké cíle jsou dobré při dlouhodobém plánování, když máte například představu, že jednou přestanete být zaměstnancem a začnete podnikat nebo pracovat na volné noze. „Mějte tedy vizi a dlouhou cestu si realisticky rozdělte na zvládnutelné etapy. Postupné dosahování takových etapových cílů je nejen motivační, protože dává zažít pocit, že je splněno, ale také nám umožňuje průběžně revidovat, případně korigovat směr,“ radí Vávrová.
„Úspěšné plnění malých cílů zvyšuje vaši víru ve vlastní schopnosti, což je nejsilnější motivátor pro další práci. Za každé dokončení úkolu pak psychologicky dostáváte malou odměnu, která zvyšuje osobní spokojenost,“ potvrzuje i Španěl, že u velkých cílů bez mezikroků je riziko selhání a následného zklamání obrovské. „Velké ambice mohou v mozku vyvolat strach z nejistoty, zatímco ty dílčí dávají pocit kontroly a zvládnutelnosti situace,“ dodává odborník.
3 Mějte realistická očekávání…
Pokud právě přemýšlíte o tom, jaké pracovní mety si stanovíte pro letošek, buďte realisté. Do nového roku lidé obvykle hledí s optimismem, někdy až nemístným. Pak často podcení čas a úsilí, které daný cíl vyžaduje. „Například se začneme učit nový jazyk a očekáváme plynulost za rok, ačkoliv reálná náročnost je typicky 800 až 2 200 hodin. Musíme si proto vždy realisticky říct, kolik hodin jsme schopni při svém životním stylu investovat, abychom předešli zklamání,“ radí Španěl z JenPráce.cz.
4 …ale nebojte se ani radikálnějších řešení
Jak víme, doby, kdy člověk strávil celý profesní život v jedné firmě, jsou pryč. Dnes se nosí takzvaný career self-management, tedy řízení vlastní kariéry. A tak rozhodnutí o odchodu jinam klidně může být jedním z novoročních předsevzetí. „Změna práce není zrada firmy, ale strategický krok, kterým zvyšujete svou hodnotu na trhu práce. Lidé, kteří aktivně řídí svou kariéru a hledají zaměstnání odpovídající jejich hodnotám a schopnostem, jsou v životě spokojenější a psychicky odolnější,“ říká k tomu Michal Španěl.
Než však začnete balit krabice, loučit se s kolegy a pálit mosty, zvažte, zda by to nevyřešila jen dílčí změna. Co vám na práci v tuhle chvíli nejvíce vadí?
Lidé? „Pak si nechte pomoci interním HR. Nebo si s člověkem, se kterým osobně nevycházíte, nastavte hranice. Či se přesuňte do jiného týmu,“ radí Vávrová z Grafton Recruitment a GiGroup.
Nevyhovuje vám náplň práce? Pak je čas zajít za šéfem a promluvit si o tom, co je třeba udělat, aby vám vaše pozice lépe seděla.
Jestliže však opravdu potřebujete změnu, nebo jste dokonce ve stávající práci na pokraji vyhoření, odchod není útěkem, ale krokem ke zdraví. „Stejně tak odejít kvůli nízké mzdě je zcela legitimní – zasloužíte si být dobře oceněni. Setrvávání na pozici, která vás nerozvíjí, může vést k profesnímu zkostnatění a problémům s uplatnitelností v budoucnu,“ varuje Španěl.
5 Buďte co nejkonkrétnější
Dáte-li si obecné předsevzetí typu „Budu pracovat lépe“, koncem února si na ně ani nevzpomenete. Musíte být konkrétní. „Třeba: Každý pátek si vyhodnotím, zda jsem splnil své tři hlavní týdenní cíle. A pokud ne, upravím strategii pro další týden Případně: Každý týden věnuji alespoň tři hodiny online kurzu Pythonu,“ uvádí příklady Španěl.
Upozorňuje však, že „specifické a náročné cíle vedou k vyššímu výkonu pouze tehdy, máte-li zajištěnou pravidelnou zpětnou vazbu. „Bez ní nevíte, zda přidat nebo změnit přístup, a výkon stagnuje,“ dodává odborník.
6 Předcházejte neúspěchu
Abyste dali pracovním předsevzetím šanci na delší život, promyslete si předem, co k jejich naplnění potřebujete. „Mám takovou sadu otázek, které mohou pomoci: Čeho chci dosáhnout? Co pro to udělám? Kdy a čím začnu? Kdy a jak poznám, že to funguje? Jakou pomoc potřebuji a od koho?“ dává tipy Vávrová.
Doporučuje vytvořit si záložní plán B pro případ neúspěchu. „To není pesimismus. Když má člověk pocit, že nesází vše na jednu kartu, je klidnější a stres mu neubírá mentální kapacitu, kterou může věnovat realizaci plánu,“ vysvětluje manažerka.
7 Nevzdávejte se, cíle si přizpůsobte
„Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde, tak se musí jet a všechno časem přejde,“ zpívá Jarek Nohavica. A podobné je to s předsevzetími, která se přes všechnu snahu nedaří naplnit.
„Cítit frustraci je přirozené, pokud vnější okolnosti hatí vaše plány, ale setrvávat v pocitu křivdy nikam nevede. Pokud cíl neplníte kvůli šéfovi nebo restrukturalizaci firmy, zeptejte se sami sebe, co v té situaci můžete sami ovlivnit,“ radí Španěl.
Zkuste cíl přeformulovat, rozložte jej do delšího časového období či si vymyslete náhradní a k původnímu se vraťte, až překážky pominou. „Pokud zjistíte, že je cíl nad vaše síly, nejhorší reakcí je pasivita nebo tvrdohlavé setrvávání v neúspěšné strategii, která vede k vyčerpání. Zvolte chytřejší řešení – strategickou adaptaci. Neberte ústup jako selhání, ale jako manažerské rozhodnutí o svých vlastních zdrojích,“ doporučuje odborník.