zavřít
1 / 24
Třináctého ledna slaví obyvatelé kantonu Appenzell Nový rok. Ne, že by mrazem selhala příslovečná přesnost švýcarských hodinek. Důvodem zpoždění je spíš typická vlastnost zdejších horalů: tvrdohlavost. Zdejší obyvatelé jsou zkrátka toho názoru, že jim nikdo nemá co diktovat, kdy mají slavit své svátky.
Autor: Petr Sudik
Obzvlášť pro svéhlavé horaly, což jsou s ohledem na topografii země skoro všichni Švýcaři, není svoboda a sebeurčený život žádným výdobytkem, ale samozřejmostí. Rebelskému duchu místních tak vděčíme za nejpůsobivější tradici Švýcarska a kanton Appenzell za svůj nejdůležitější svátek roku: Starý Silvestr.
Autor: Petr Sudik
Venku je ještě tma, když se silvestrovští koledníci (tzv „Silvesterchläuse“) ve svých fantastických kostýmech vydávají na pouť po kopcích líbezné krajiny Appenzellu, aby obyvatelům popřáli šťastný nový rok.
Autor: Petr Sudik
Oslavy, které trvají až do půlnoci, začínají už kolem páté vydatnou snídaní. Skládá se ze špeku, vajíček a Rösti – švýcarské specialitky z nastrouhaných a v pánvi smažených brambor.
Autor: Petr Sudik
Poté skupiny šesti až dvanácti koledníků (tzv. Schuppel) putují od statku ke statku a přejí pánovi domu a jeho rodině „es guets Neus“. Většina koledníků je ve věku mezi 20 a 40 lety.
Autor: Petr Sudik
Koledníci se rozdělují podle kostýmů na Hezounky (Schöne), na Škaredy (Wüeschte ) a na něco mezi, tedy Hezké škaredy (Schö-wüeschte), přičemž označení nesmíte brát doslova. Škaredové jsou spíše divoši schovaní za masky démonů.
Autor: Petr Sudik
Zatímco první dvě skupiny byly součástí silvestrovské tradice od počátku, tedy od středověku, třetí skupina se objevila teprve v 60. letech minulého století.
Autor: Petr Sudik
Škaredí hezounkové symbolizují přírodu a jejich kostýmy nazývané Groscht jsou plné fantazie. Oděvy jsou spleteny z jedlových větví, ze slámy a z kúry, zdobeny jsou šiškami, větvičkami a dalšími přírodními materiály.
Autor: Petr Sudik
Nejčastěji natrefíte na Hezounky, ale nenechte se zmást a hlavně: nevyžaduje genderovou vyváženost! Starý Silvestr je totiž od středověku ryze „pánská záležitost “ a tak se i pod maskami nádherných panen oblečených do pestrých sukní skrývají výhradně muži. A to má svůj důvod, vždyť umělecky propracované kostýmy váží kolem 40 kilogramů!
Autor: Petr Sudik
Brodit se od rána do večera sněhem není žádná hračka už kvůli nádherným pokrývkám hlavy, které váží úctyhodných 15 kilogramů. Ty jsou jakousi trojkombinací klobouku, sýrového bochníku a svatebního dortu. Zdobeny jsou ornamenty a výjevy ze života místních horalů. Pokud máte čas, počkejte do setmění, když se klobouky zevnitř rozsvítí.
Autor: Petr Sudik
Výroba umělecky náročného kostýmu a masky je záležitostí celé rodiny, která na jejich zhotovení obětuje zhruba tisíc pracovních hodin. A každý čtvrtý rok se vyrábí maska nová.
Autor: Petr Sudik
Kostýmy Hezounků jsou šité ze sametu, protkané stříbrnými třásněmi a zdobené stovkami skleněných perel. Na hrudi a na zádech mají koledníci zavěšené rolničky a kravské zvonce.
Autor: Petr Sudik
Přírodní obleky spletené z jehličí či slámy jsou trochu lehčí, ale zhotovují se logicky každý rok na novo.
Autor: Petr Sudik
Jelikož si Švýcaři všeobecně potrpí na zvyky a tradice, o novou generaci silvestrovských koledníků nouze není. Děti se oslav zúčastňují už od útlého věku čtyř let, v osmi letech oblékají masky.
Autor: Petr Sudik
Důležité je zvládnout náročnou choreografii a přesně daný průběh. Jako první jde tzv. Vorrrolli, za ním následují tzv. Schelli neboli zvoníci. Jako poslední přichází Noerolli.
Autor: Petr Sudik
Když je skupina kompletní, postaví se před vchod do statku do kruhu a rytmickými pohyby rozezvoní rolničky a zvony. Po chvilce ticha následuje pro Starý Silvestr specifický zpěv a jódlování (tzv. Zäuerli) a další zvonění.
Autor: Petr Sudik
Celý cyklus se opakuje třikrát. Mezitím už pán a paní domů čekají s pohoštěním. Ráno s tzv. Znüni tedy svačinkou – většinou s teplou klobásou a domácím chlebem. K pití se podává bílé víno, svařák, kořalka a voda. S alkoholem se to už kvůli váze masek v náročném terénu logicky moc přehánět nedá.
Autor: Petr Sudik
Na konec koledníci všem členům rodiny popřejí šťastný nový rok a po krátkém poklábosení si diskrétně převezmou peněžní dar. Pevným stiskem ruky se rozloučí a putují dál v řadě za sebou přesně ve stejném pořadí, v jakém přišli přes zasněžené pláně k dalšímu statku. A těch je v Appenzellu požehnaně – vlastně na každém kopečku jeden.
Autor: Petr Sudik
Odpoledne koledníci scházejí do vesniček v údolí a i tam nesmí vynechat jediný dům. To by totiž byla pro obyvatele nesmírná urážka.
Autor: Petr Sudik
Večer všechny Hezounky, Škaredy a Hezounko-škaredy najdete v dobré náladě v místních hostincích a hospůdkách.
Autor: Petr Sudik
Starý Silvestr je báječně živá, jedinečná tradice předávaná z generace na generaci. Kde ho zažít nejlépe? Ve městě Urnesch, kde se pro účastníky autobusových zájezdů koná klasická turistická show, asi ne…
Autor: Petr Sudik
Lepší je vyjet serpentýnami vzhůru do hor, auto nechat stát a vydat se pěšky zasněženou krajinou, dokud nezaslechnete tóny rolniček. Ovšem myslete na to, že zatímco v Urnesch jde o oslavy v rámci veřejné folklorní zábavy, u statků jde o ryze soukromou oslavu na soukromém pozemku. Ideální je dát se s hostiteli do řeči a při té příležitosti požádat o souhlas.
Autor: Petr Sudik
Silvestrovští Chläusové jsou na nohou od úsvitu až do pozdních hodin. Jejich působivé pobožné zpěvy proložené jódlováním se ozývají široko daleko. Obzvlášť působivý, skoro mystický zážitek je potkat skupinu koledníků uprostřed zasněžené krajiny, kde božské ticho ruší jen tóny zvonců.
Autor: Petr Sudik
Uprostřed zasněžené krajiny Appenzellu jako bychom se pocitově skutečně vrátili pár dní nazpět. A tak „es guets Neus“ neboli vše nejlepší do nového roku.
Autor: Petr Sudik
