„Myslím si, že je v zájmu světa, aby Spojené státy uplatnily suverenitu nad Grónskem,“ řekl Fine. „Kongres by se stále musel rozhodnout udělat z něj stát (USA), ale tohle by jednoduše zmocnilo prezidenta učinit, co dělá, a řeklo, že Kongres stojí za ním,“ uvedl kongresman. Poznamenal, že takový zákon by uspíšil cestu Grónska k získání statusu nového státu USA.
14. března 2025 |
Trump o potřebě získat Grónsko hovořil už za svého prvního mandátu. Prezident a další republikánští představitelé poukazují na strategický význam ostrova kvůli jeho poloze i bohatým zdrojům nerostných surovin. Fine řekl, že s těmito argumenty souhlasí a že americká vláda nad tímto územím by pro Gróňany byla rovněž lepším řešením.
Demokratický kongresman navrhl zákon, jenž by Trumpovi znemožnil převzít Grónsko
Demokratický poslanec Jimmy Gomez naopak v úterý představil návrh zákona, který Trumpovi znemožnil naplnit jeho hrozby.
Gomez předložil třístránkový návrh „Zákona na ochranu suverenity Grónska“, který má zabránit využití prostředků z federálního rozpočtu na financování Trumpových ambicí v Grónsku. Konkrétně zakazuje využití těchto peněz na podporu „invaze, anexe, nákupu nebo jiné formy získání Grónska“ americkou vládou. Zamezuje také financování nasazení amerických vojáků na ostrově či kampaní s cílem ovlivnit veřejné mínění Gróňanů, aby podpořili převzetí ostrova Spojenými státy.
Přijetí obou návrhů, jak demokratického, tak toho republikánského, je nicméně vysoce nepravděpodobné, podotkl portál Axios. Obě komory Kongresu v současnosti ovládají republikáni, mnozí z nich se však staví proti Trumpově představě, aby Spojené státy obsadily Grónsko vojensky.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na úterní tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou řekl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko.
Frederiksenová uvedla, že není snadné čelit tak nepřijatelnému tlaku ze strany nejbližšího spojence a že situace, v jaké se její země nachází, není vůbec jednoduchá. Ve středu se v Bílém domě setkají ministři zahraničí Dánska a Grónska Lars Lökke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová se svým americkým protějškem Marcem Rubiem a viceprezidentem J. D. Vancem.
Arktický ostrov se zhruba 57 tisíci obyvateli byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má dosud pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Po úspěšném zásahu americké armády ve Venezuele a únosu tamního prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států z 3. ledna Trump pohrozil nejen vojenskými intervencemi vedle Grónska hned několika dalším zemím, včetně Kolumbie, Kuby, Mexika či Íránu, připomněl Axios.