Konec roku 2025 je za námi a s rokem 2026 čeká všechny zaměstnance roční zúčtování daní z příjmu. Na rozdíl od živnostníků, drobných podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečně činných mají zaměstnanci velkou výhodu. Vyúčtování daňové povinnosti za loňský rok nemusí mnozí řešit sami, ale mohou o to požádat svého zaměstnavatele.
Hodně zaměstnanců se pak může po provedeném ročním zúčtování daně za rok 2025 těšit na zajímavý daňový přeplatek.
Koho se to týká a jak přeplatek vzniká?
Zaměstnanci odvádí během roku měsíční zálohovou daň z příjmu a v ročním zúčtování daně, které za ně provádí zaměstnavatel, se následně vypočítá roční daň z příjmu fyzických osob. Pokud je roční daň z příjmu nižší než zaplacené měsíční zálohy během roku, potom vzniká nárok na daňový přeplatek. Komu takový přeplatek vznikne, dostane ho ve výplatě po provedeném ročním zúčtování.
„Nárok na daňový přeplatek vzniká i v případě, že obdržené měsíční daňové bonusy během roku jsou nižší než celkový roční daňový bonus,“ dodává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Důvody daňového přeplatku
V praxi mohou zaměstnanci získat roční daňový přeplatek z různých důvodů. Nejčastěji z kvůli nároku na některý z daňových odpočtů, uplatněním slevy na manželku či manžela, nevyužitím celé slevy na poplatníka nebo zvýhodnění na děti v plném rozsahu během roku při výpočtu měsíčních čistých mezd.
Přitom je dobré vědět, že v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání za rok 2025 má každý nárok na slevu na poplatníka, a to v částce 30 840 korun. Zaměstnanci, kteří za rok 2025 neodpracovali všech dvanáct měsíců, tedy během roku nevyužijí v plném rozsahu všechny měsíční slevy na poplatníka, mají tak nárok na získání ročního daňového přeplatku.
„Pokud například zaměstnanec odpracoval pouze 10 měsíců, tak v každém odpracovaném měsíci uplatnil slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun, celkem tedy 25 700 korun (10 krát 2 570 = 25 700). Částka 5 140 korun se stává daňovým přeplatkem (30 840 minus 25 700 = 5 140),“ přibližuje Gabriela Ivanco.
Kdy lze požádat o roční zúčtování daně?
O roční zúčtování daně budou moci svého zaměstnavatele požádat zaměstnanci, kteří po celý rok pracovali pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně za sebou, jestliže měli vždy u všech zaměstnavatelů podepsáno prohlášení k dani a nemají jiné roční zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 korun.
Nárok na případný daňový přeplatek mají pochopitelně i zaměstnanci, kterým skončil pracovní poměr koncem roku 2025, a od začátku roku 2026 jsou nezaměstnaní. „O roční zúčtování daně za uplynulý rok lze požádat i bývalého zaměstnavatele, pokud nemá daňový poplatník sám povinnost podat daňové přiznání,“ poznamenává daňová poradkyně.
Pokud je to i váš případ, pak musíte svého zaměstnavatele o roční zúčtování požádat, a to nejpozději do 15. února 2026. Stačí vyplnit a podepsat žádost, přiložit potřebná potvrzení a vše zařídí účtárna zaměstnavatele. Nezapomeňte si proto připravit i všechny potřebné doklady k uplatnění daňových odpočtů a slev.
„Jestliže má zaměstnanec i příjem z nájmu například ve výši 60 000 korun, tak si již musí sám podat daňové přiznání, přičemž při jiných zdanitelných příjmech je většinou nutné počítat s daňovým nedoplatkem,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Doklady u daňových odpočtů
Všechny daňové odpočty snižují roční daňový základ, přičemž mezi daňové odpočty patří i finanční produkty sloužící k zajištění na penzi, jako je například doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt. Zaměstnanci uplatňující daňové odpočty musí mzdové účetní doručit všechny potřebné doklady, například právě potvrzení od penzijní společnosti.
„Pro uplatnění všech daňových odpočtů, mezi které patří dále například i úroky z hypotéky, je nutné dodržet zákonné podmínky, přičemž u většiny zaměstnanců znamená souhrnná částka daňového odpočtu ve výši 10 000 korun daňový přeplatek ve výši 1 500 korun,“ uzavírá Gabriela Ivanco.