Jak adaptogeny zasahují do fyzických procesů, které se odehrávají v těle, když jsme vystaveni stresu?
Stres je pro tělo něco jako alarm. Aktivuje se „záchranný režim“– boj o přežití. A s ním i stresová osa HPA: hypotalamus – hypofýza – nadledviny. Výsledkem je zvýšená produkce hormonů, především kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Srdce i mozek jedou rychleji, mobilizují se energetické zásoby, aby nás udržely v pohotovosti. Po odeznění stresu by se měla HPA osa opět zklidnit a organismus vrátit do rovnováhy.
Problém nastává, když se tento režim nezastaví, tedy když jsme pod tlakem dlouhodobě a stres se stává chronickým. A právě tady můžou adaptogeny výrazně pomoci.
Vědecky se popisují jejich tři hlavní účinky. Zaprvé: harmonizace stresové osy. Adaptogeny pomáhají tělu reagovat na stres přesně tak, jak má, tedy ani málo, ani moc. Zadruhé: zlepšení nálady a duševního výkonu. Některé jemně ovlivňují serotonin, dopamin či GABA, aniž by působily sedativně. Podporují tak soustředění, kognitivní funkce a snižují vnitřní napětí. Zatřetí: ochrana buněk před vyčerpáním. Mnoho adaptogenů působí na mitochondrie, tedy na vnitřní energetická centra, a tlumí oxidativní stres a latentní zánětlivé procesy.
Výsledkem je více energie během dne a rychlejší regenerace po fyzické či psychické zátěži.
Každý z nás prožívá stres jinak, někoho zatěžuje fyzicky, dalšího psychicky. Liší se volba adaptogenů podle těchto projevů?
Ano, volba adaptogenu se může lišit podle toho, jaký stres prožíváme a jak dlouho trvá, ale není to černobílé. Když stres „přehřívá“ nervy – úzkost, vnitřní přepětí, špatný spánek – hodí se adaptogeny, které dokážou tlumit nadměrnou kortizolovou reakci a podpořit spánek: ašvaganda snižuje vnímaný stres i hladiny kortizolu a zlepšuje kvalitu spánku u lidí s chronickým stresem; tulsi neboli bazalka posvátná zklidňuje, aniž by otupovala; šišák bajkalský podporuje uvolnění a zklidňuje nervovou soustavu.
Když jsou problémem spíše fyzická únava a pokles výkonu, saháme po adaptogenech podporujících energii, mitochondrie a fyzickou vytrvalost: rhodiola zlepšuje mentální i fyzickou výdrž, snižuje únavu a zlepšuje výkon u lidí v zátěži; eleuterokok pomáhá lépe zvládat dlouhodobou fyzickou i psychickou zátěž, zlepšuje výkonnost; cordyceps se používá na podporu vitality, vytrvalosti a okysličení tkání.
Je vhodné zvolit jiný přípravek při krátkodobém a jiný při dlouhodobém stresu?
Při krátkodobém stresu často postačí lehčí, povzbuzující adaptogen v období zvýšené zátěže. Například rhodiola je ideální na pár týdnů při mentální zátěži – zkouškové období, pracovní termíny. Schisandra zase pomáhá udržet „čistou hlavu“ i při delším soustředění.
U dlouhodobého stresu už ale nejde jen o to „vydržet“, ale i o regeneraci stresové osy a nervového systému. Velmi dobrá data u chronického stresu, úzkostí, špatného spánku i mírného poklesu vitality vykazuje ašvaganda. Vhodné můžou být i gotu kola nebo tulsi. Při chronickém stresu se často volí delší kúra, která trvá několik měsíců, ideálně s pauzami, a vždy ve spojení s úpravou životního stylu.
Jak si vybrat adaptogen?
Většina adaptogenů je bezpečná a velmi dobře snášená, takže mnoho lidí si dokáže vybrat samo – pokud ovšem vědí, co přesně na sobě pozorují. A to je někdy pro laika problém. Adaptogeny totiž nefungují tak, že jeden je „dobrý na všechno“. Pokud tedy člověk umí popsat, co mu stres dělá, výběr bývá snadný.
Problém vidím spíš v tom, že je třeba zorientovat se v množství doplňků stravy a vybrat kvalitní. Je třeba volit značky, za kterými jsou konkrétní lékaři a terapeuti, kteří produktům rozumějí a poskytují i terapie. U těch se dá najít kvalitní portfolio doplňků, které využívají pro svou vlastní praxi.
Kdy je tedy lepší poradit se s odborníkem?
Mezi takové situace patří dlouhodobé vyčerpání nebo vyhoření, kdy už je stresová osa „rozhozená“ a samotná bylinka nestačí; silné úzkosti, panické stavy nebo nespavost, kde je třeba citlivě volit byliny ovlivňující neurotransmitery; hormonální potíže – štítná žláza, PCOS, menopauza – nebo užívání léků – antidepresiva, léky na krevní tlak, imunosupresiva, kortikoidy. Odborník dokáže posoudit, co se v těle děje, pomůže rozklíčovat spouštěče, doporučit vhodné změny životního stylu, včetně výběru bylin nebo jiných doplňků stravy.
Článek vznikl pro časopis Žena a život.[1]
References
- ^ Žena a život (www.jenprocasopisy.cz)