Na setkání generálních ředitelů firem v centru Manhattanu, které v prosinci uspořádala univerzita Yale School of Management v americkém New Havenu, 66 procent dotázaných lídrů uvedlo, že plánují v příštím roce buď propustit zaměstnance, anebo zachovat velikost stávajících týmů. Pouze třetina uvedla, že plánuje najímat nové zaměstnance.
„Uvidíte, že firmy budou hodně vyčkávat,“ cituje The Wall Street Journal[1] slova Chrise Laydena, generálního ředitele personální společnosti Kelly Services. „Některé z hrozících nejistot budou znamenat, že budeme dál investovat spíše do kapitálu než do lidí,“ zmínil Layden.
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech vzrostla v listopadu na 4,6 procenta, což je nejvyšší hodnota za poslední čtyři roky. A zatímco vzniklo více pracovních míst v oblastech, jako je zdravotnictví a školství, trh práce pro bílé límečky stagnuje.
Kancelářské pozice v posledních měsících omezila řada významných zaměstnavatelů, jako je například Amazon, Verizon, Target či United Parcel Service. Neochota nabírat nové zaměstnance odráží obavy o ekonomiku a také přesvědčení, že umělá inteligence zvládne v rámci velkých firem více práce. Někteří zaměstnavatelé rovněž po pandemii nabrali příliš mnoho lidí a nyní tento stav korigují, napsal portál The Wall Street Journal.
„Jsme téměř na nulové úrovni růstu pracovních míst. To není zdravý trh práce,“ řekl člen Rady guvernérů Federálního rezervního systému Christopher Waller. „Když objíždím zemi a mluvím s generálními řediteli, všichni mi říkají že nenabírají, protože čekají, až zjistí, co se stane s umělou inteligencí. Jaká pracovní místa mohou nahradit a jaká ne.“
Obavy o pracovní místa
Lidé se podle něj také bojí o svá pracovní místa. Podle generálního ředitele společnosti IBM Arvinda Krishny je v jejich firmě aktuálně míra odchodů nejnižší za třicet let – ve Spojených státech je dobrovolný odchod zaměstnanců v IBM nyní pod dvě procenta, což je pokles z typických sedmi procent.
„Lidé nechtějí měnit práci. To pak vede k menšímu počtu najímaných zaměstnanců, protože lidé neodcházejí,“ uvedl manažer.
Také Charlie Scharf, generální ředitel banky a finanční skupiny Wells Fargo, uvedl, že firma počítá s méně lidmi v příštím roce. Počet zaměstnanců společnosti klesl z přibližně 275 000 v roce 2019 na dnešních 210 000. Důsladky umělé inteligence na počet zaměstnanců podle něj budou významné, i když se mohou projevit až za několik let.
„V příštém roce neplánujeme jakkoli zvyšovali počet zaměstnanců,“ uvedl finanční ředitel společnosti Shopify Jeff Hoffmeister. „Už více než dva roky jsme na této úrovni. Když se dívám na příští rok, myslím, můžeme dál držet počet lidí na uzdě,“ doplnil.
Analytici společnosti Indeed v příštím roce čekají minimální nárůst náboru. Podle společnosti se v příštím roce míra nezaměstnanosti ve Spojených státech bude stále pohybovat kolem 4,6 procenta. „Neočekáváme, že se věci v roce 2026 výrazně změní,“ uvedla Laura Ullrichová, ředitelka ekonomického výzkumu ve společnosti Indeed.
Mezi obory s nejnižším potenciálem pro nové pracovní pozice podle ní patří dobře placené profese, jako je datová analýza, vývoj softwaru, marketing a zábavní průmysl. Silnější nabídka pracovních míst je naopak ve zdravotnictví a stavebnictví.
A ačkoliv došlo k útlumu kancelářských pozic, Ullrichová uvedla, že současná dynamika se možná bude muset časem změnit. Pokud ekonomika příští rok poroste, někteří zaměstnavatelé podle ní mohou potřebovat více lidí.
„Toto prostředí s nízkým počtem zaměstnanců a nízkým počtem propouštěných s rostoucím HDP nemůžete mít příliš dlouho. V určitém okamžiku se něco musí změnit,“ uzavřela ředitelka ekonomického výzkumu ve společnosti Indeed.
References
- ^ The Wall Street Journal (www.wsj.com)