
Po dlouhá desetiletí tyto ručně vyráběné figurky putují přes Atlantik do amerických domácností, kde zdobí krbové římsy a police sběratelů. Motivy louskáčku se mimo jiné objevují na nesčetných amerických vánočních přáních. Spolu s perníkovými chaloupkami a jedličkami se všemi ozdobami patří právě louskáček k nejznámějším německým exportním artiklům v USA v období Vánoc, píše web The Washington Post[1].
Letos však cla uvalená prezidentem Trumpem dala těmto ozdobám nový důvod ke grimase. Přibližně 95 procent tržeb rodinné firmy Steinbach Volkskunst pochází ze Spojených států a nejspolehlivější trh společnosti se takřka přes noc stal její největší byrokratickou noční můrou.
Na základě dohody mezi Trumpem a Evropskou unií uzavřené na začátku tohoto roku podléhá většina vývozů do USA 15procentnímu clu. Samostatně Trumpova administrativa také ukončila výjimku „de minimis“ – pravidlo, které umožňovalo bezcelní dovoz malých zásilek v hodnotě do 800 dolarů.
Cílem tohoto kroku bylo omezit levné dovozy od čínských gigantů elektronického obchodu, jako jsou Temu nebo Shein. Specializované podniky, které se spoléhají na přímé dodávky spotřebitelům, jako je právě Steinbach, však tato změna zasáhla ještě tvrději než 15procentní clo.
„Největším problémem nebyla cena, ale nestabilita,“ říká generální ředitel Steinbachu Rico Paul. „Politika se měnila v závislosti na Trumpově náladě. Pro nás je nezbytné plánovat dopředu. Jednoho dne platila jedna pravidla, druhý den se změnila.“
Zamčeno v celních skladech
Po dobu šesti měsíců po Trumpově inauguraci panoval zmatek. Prezident zpočátku hrozil cly ve výši 30 procent nebo více na většinu zboží, což vedlo EU k přípravě plánů na odvetná opatření. Dohoda o 15procentním tarifu dosažená koncem července, tuto nejistotu ukončila.
Na konci srpna však Trump vydal výkonný příkaz, kterým zrušil výjimku „de minimis“, což znamenalo spoustu nové administrativy a byrokracie.
Náklady firmě vzrostly a zpoždění se prodlužovala, protože celní a hraniční ochrana se snažila držet krok s nárůstem nových zásilek vyžadujících celní odbavení. S blížícími se svátky čelila společnost Steinbach hrozbě, že její louskáčky nakonec uváznou v celních skladech.
Více než polovina obchodů společnosti Steinbach pochází z online objednávek zasílaných přímo do amerických domácností a zákazníci brzy pocítili zvýšení cen. Ty jsou v porovnání s loňským rokem vyšší přibližně o 25 procent, a to kvůli clům a celním nákladům, jakož i rostoucím mzdám.
„V Spojených státech je naše jméno velmi dobře známé,“ říká ředitel. „Jsme prakticky synonymem pro slovo louskáček.“ Nadměrná poptávka po produktech Steinbach v USA byla pro jeho firmu vždy výhodou – až do sporu o cla.
Americká obliba produktů značky Steinbach i přes zvýšení cen neupadá. „Měli jsme obavy, že Američané nebudou ochotni platit více,“ říká ředitel když vybavuje novou objednávku z Monticella na Floridě. „Ale jejich loajalita je neuvěřitelná. Stále nakupují, i když je to dražší.“
Louskáčci pochodují do USA
Samotná tradice louskáčků je však ještě o stovky let starší. V saském Krušnohoří začali horníci v 17. století vyřezávat tyto dřevěné figurky, které měly přinášet ochranu a odhánět zlé duchy během nejtemnějších zimních měsíců.
Za vstup louskáčku do populární kultury a především za jeho vánoční konotace může až francouzský spisovatel Alexandre Dumas starší. Svou adaptaci povídky německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna inspiroval ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského k napsání baletu Louskáček. Dílo, které bylo zpočátku v Rusku propadákem, se teprve v polovině 20. století stalo americkou vánoční tradicí a katapultovalo dřevěný předmět ke světové slávě jako vánoční ikonu.
Louskáček v kultuřePříběh E. T. A. Hoffmanna s názvem Louskáček a Myší král vyšel v roce 1816 v Berlíně. V roce 1844 francouzský spisovatel Alexandre Dumas starší vytvořil výrazně zjemněnou a především pohádkovou adaptaci Hoffmannova příběhu. Ta se stala se libretem slavné baletní inscenace, ke které složil hudbu ruský hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij. Hra měla premiéru v roce 1892. Příběh se odehrává v době Vánoc, kdy děti přemýšlejí, jaké asi dostanou dárky pod stromeček. Když pod ním naleznou dřevěného Louskáčka, který obživne, dostává se hlavní hrdinka Maruška do světa fantazie, který se stane skutečností. |
Do USA se louskáček dostal po druhé světové válce, kdy měla Čajkovského hra premiéru v New Yorku. Středobod příběhu se postupně stal vánočním rituálem, symbolem rodinné kultury i zdrojem masové ikonografie (hudba, dekorace, reklama).
Také američtí vojáci umístění v poválečném Německu objevili německé louskáčky a přiváželi si je domů coby suvenýry. Rychle se v USA staly kulturním symbolem autentických evropských Vánoc.
Trump, nebo Kamala?
V loňském roce představila společnost Steinbach pár louskáčků nazvaných „Republikán“ a „Demokrat“, které se více než jen náhodně podobají Donaldu Trumpovi a Kamale Harrisové. Republikánský model byl vyprodán ještě před volebním dnem.
Ceny nejmenších louskáčků značky Steinbach začínají na přibližně 150 dolarech (3 200 Kč), zatímco největší a nejsložitější figurky stojí více než 700 dolarů (15 000 Kč). Vedle tradičních vojáků a Santa Clausů se firma zaměřuje i na americkou poptávku po louskáčcích všech tvarů včetně stormtrooperů ze Star Wars, postav z Čaroděje ze země Oz, Donalda Trumpa a dokonce i papeže Lva XIV.
Cla a celní zpoždění nyní nutí značku Steinbach hledat řešení. „Stavíme sklad v Pensylvánii a najímáme zaměstnance,“ říká její šéf.
O přesunutí výroby do USA však německý výrobce neuvažuje. Louskáčky se budou i nadále vyrábět v Německu, místní řemeslné zpracování zůstává hlavním prodejním argumentem. Předběžná expedice a skladování hotových výrobků ve Spojených státech má však chránit podnik před dalšími regulačními šoky.
Cla a dodatečné náklady na údržbu a personál skladu se přenesou na zákazníky, ale tento krok by měl eliminovat papírování a zpoždění při dodávkách jednotlivým kupujícím, uzavírá americký portál.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz[2]
References
- ^ The Washington Post (www.washingtonpost.com)
- ^ www.shocart.cz (www.shocart.cz)
