Moc dobře to věděl už slavný řecký matematik Pythagoras, který své žáky každý večer zbavoval hrou na lyru starostí a stresu. Hudba však ovlivňuje nejen naši mysl nebo duši, ale i celou řadu tělesných funkcí.
Funguje tedy jako léčebný nástroj, který může zlepšit náš život v mnoha směrech. Zdarma a bez vedlejších účinků. Tak proč toho nevyužít?
Zahání úzkost, tiší bolest a snižuje tlak
Je prokázáno, že hudba působí na různé vegetativní funkce, jako je srdeční rytmus, dýchání, svalové napětí, motorika nebo metabolismus cukrů.
Budete-li denně 30 minut poslouchat klidnou relaxační hudbu, dojde také ke snížení vašeho krevního tlaku. Určitý druh hudby dokáže ulevit od bolesti, zahnat úzkost či strach a urychlit látkovou výměnu.
Hudba je prospěšná také při poruchách spánku, depresích a jako podpůrný prostředek při léčbě následků různých traumat.
Muzikoterapie ale pomáhá i zdravým lidem, kteří se v životě potýkají s častým stresem, jednostrannou zátěží (ať už fyzickou, nebo duševní), nespokojeností, smutkem, frustracemi apod. Cílem této léčby je zharmonizovat obě mozkové hemisféry, zlepšit a podpořit koordinaci, paměť a kreativitu a navodit stav celkového uvolnění.
Terapie hudbou také umožňuje lépe zacházet s emocemi a přispívá k dobrému fungování celého těla.
Mozartovy skladby zvyšují inteligenci
Nejlepší účinky má podle odborníků klasická nebo meditační hudba. Zaposlouchejte se do některých skladeb od Mozarta, Bacha či Vivaldiho. Brzy ucítíte, jak se z vašeho těla vytrácí veškeré napětí a trable, které vám už dlouho nedávaly spát, náhle ztratí na své důležitosti
Pravidelný poslech klasické hudby údajně také zvyšuje inteligenční kvocient. Existuje dokonce pojem „Mozartův efekt“, který poukazuje na jev, kdy studenti po poslechu Mozartovy hudby dosahovali lepších výsledků při řešení některých typů úloh.
K tomu, abyste využili léčivé účinky hudby, nemusíte ale jen pasivně naslouchat určitým skladbám, příznivý efekt má rovněž zpěv nebo hra na hudební nástroj, při kterém navíc posilujete plíce a zvyšujete svou dechovou kapacitu.
Fantastické pokusy japonského vědce
Velmi zajímavé pokusy s použitím různých druhů hudby prováděl známý japonský lékař a vědec Masaru Emoto. To, že tóny všeobecně působí na vytváření tvarů, je známo už dlouho. Nasypete-li pudr na kovovou desku a potom po ní přejíždíte houslovým smyčcem nebo do ní uhodíte ladičkou, vytvoří se v pudru zvukové obrazce, jejichž tvar závisí na výšce tónů.
Pan Emoto si místo pudru vypůjčil vodu, která je důležitým nosičem informací. Na různých místech planety (města, hory, vodovodní potrubí) poté odebíral vzorky vody, které zmrazil. Pak je zvětšené vyfotografoval pod mikroskopem. Zjistil, že čistá voda tvoří pravidelné šestiboké krystaly, zatímco špinavá jen rozplizlé a potrhané struktury.
Hudba dokáže vykouzlit krásné krystaly
Tyto vzorky vody potom postupně vystavoval účinkům různých druhů hudby. Zahrál jim například krásnou meditační skladbu a následně hlučný heavy metal. A jaký byl výsledek?
V prvním případě vytvořila voda pravidelné, mnohdy téměř pohádkově krásné krystaly a v tom druhém pouze jakýsi šedý vír bez jakékoli krystalické struktury.
Podobných pokusů učinil Emoto celé desítky a pokaždé s podobným výsledkem. Uvážíme-li, že organismus dospělého člověka se skládá asi ze 75 procent právě z vody, stálo by za to se nad těmito experimenty – jakkoli vám mohou přijít fantastické – aspoň trochu zamyslet, co říkáte?
Tajuplné frekvence
Setkali jste se už někdy s pojmem Solfeggio frekvence? Hovoří se o nich stále častěji. Jedná se o šest čistých tónů, které prý mají nesmírný léčebný potenciál. Zmínky o nich sahají až do starověku, kdy byly součástí zpěvů v gregoriánských chorálech během náboženských obřadů. Potom se ovšem jejich partitury záhadným způsobem ztratily.
Solfeggio frekvence mají údajně schopnost proniknout až do nejhlubších vrstev našeho podvědomí, uzdravit tělesná i duševní zranění a uvést celý náš organismus do stavu dokonalé rovnováhy. Jednotlivé skladby jsou volně k dohledání na internetu (například na YouTube).
Článek vznikl pro časopis Pravdivé příběhy.[1]
References
- ^ Pravdivé příběhy (www.jenprocasopisy.cz)