Ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni analytici očekávali. Situace v ekonomice totiž podle nich úpravu sazeb nevyžaduje.
„Spotřebitelská inflace zůstává v některých oblastech, primárně ve službách, zvýšená a česká ekonomika postupně zrychluje, hlavně díky rostoucí spotřebě domácností. Opačným směrem ovšem působí relativně silný kurz české koruny a nadále mírně restriktivní nastavení úrokových sazeb. Tyto dva efekty se momentálně nacházejí přibližně v rovnováze a úprava nastavení měnové politiky se tedy nezdá být nutná,“ řekl ČTK hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
Inflace nižší sazby nedovoluje
Pro stabilní sazby hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady. „Podle prognózy by inflace měla zůstat mírně nad dvojkou do konce roku. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená. Pokračují inflační tlaky z domácí ekonomiky, což nedovoluje další snížení úrokových sazeb. Je potřeba držet relativně přísnou měnovou politiku,“ vysvětlil guvernér České národní banky Aleš Michl.
Rizikem pro zvýšení inflace je podle guvernéra úvěrová dynamika, mzdy a růst cen služeb či nemovitostí. „Cílem rozhodnutí je, aby inflace byla dlouhodobě stabilizovaná kolem inflačního cíle,“ uvedl Michl a ujistil, že kroky bankovní rady budou takové, aby byla v zemi udržená nízká inflace.
„Otázkou pro další období zůstává, zda kombinace vývoje inflace, ekonomického růstu a fiskální politiky otevře ČNB prostor k opatrnému uvolňování měnových podmínek v roce 2026,“ dodal Matěj Novák, člen představenstva České fintech asociace a CEO platební společnosti EasyChange.
Ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek očekává, že by základní úrok mohl zůstat na současné úrovni i po celý rok 2026. „Model reakční funkce centrální banky ukazuje, že existuje prostor pro případné uvolnění měnové politiky o 25 až 50 bazických bodů, jeho využití ovšem brání existence několika inflačních rizik. Prvním z nich je akcelerující a již dvouciferná inflace v cenách nemovitostí. Druhým rizikem je tempo růstu mezd, které převyšuje zlepšení produktivity práce,“ shrnul.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
O úrokových sazbách ve čtvrtek rozhodovala také Evropská centrální banka. I její bankéři se rozhodli na úroky nesahat. Její klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech.
ECB také zlepšila výhled ekonomiky eurozóny. HDP se letos podle její nové prognózy zvýší o 1,4 procenta, v září banka letošní růst odhadovala na 1,2 procenta.