Češi se home office nevzdají. Bez něj raději odejdou jinam, tvrdí průzkum

Výpověď a změnu dresu zaměstnavatele by si kvůli práci z domova vybrala pětina dotázaných, nespokojenost a menší angažovanost by byla reakcí další šestiny. „Při dlouhodobém nedostatku lidí na trhu práce je to silný signál, že home office už není jenom benefit,“ říká František Boudný, ředitel personální agentury.

„Na druhé straně víc než třetina zaměstnanců říká, že by to pro ně nebyl důvod ke změně a devětadvacet procent by si v takovém případě řeklo o zvýšení mzdy nebo jinou kompenzaci,“ dodává šéf personálky. Do jisté míry data podle něj vypovídají o konci romantické fáze hybridního modelu, kdy si obě strany věřily. „Dnes vládne pragmatismus. Zaměstnavatelé nevěří, že lidé doma pracují, a zaměstnanci za návrat do kanceláří něco chtějí,“ shrnuje Boudný.

Konec důvěry

„Práce z domu začala mít trhliny, z dlouhodobého hlediska totiž produktivita lidí při home office klesá. Zaměstnavatelé také chtějí, aby lidé byli spolu. Například online meetingy nemají takovou efektivitu, jsou odtažité. Chybí tam emoce, přes obrazovku se vyjadřují složitě. Také se ztrácí sdílení informací. V případě hybridní schůzky si totiž zaměstnanci v kanceláři mohou říct ještě nějaké další důležité věci, které se ale ti doma už nedozví. Vytrácí se i sounáležitost s firmou, protože ji najednou představuje ten počítač,“ uvedla pro iDNES.cz Kateřina Legnerová z Fakulty personalistiky VŠE v Praze.

Zaměstnanci podle průzkumu Předvýběru předpokládají, že je jejich šéfové chtějí zpátky hlavně proto, že jim nevěří. To si myslí skoro 60 procent oslovených. Necelých 40 procent si myslí, že je to kvůli lepší spolupráci a inovaci v týmech, podobný podíl respondentů uvedl, že je to kvůli tomu, aby jejich šéf skutečně viděl, že pracují.

Nicméně i samotní zaměstnanci se netají tím, že pod firemní střechou pracují lépe. Lepší soustředění zmiňuje téměř 53 procent dotázaných, čtvrtina rozdíl mezi prostředími nevidí, dvanáct procent uvádí jako spíš lepší prostředí domov a jenom desetina se doma lépe soustředí, protože kancelář je zdrojem rušení jejich koncentrace. Nejčastěji by lidé chtěli strávit na pracovišti tři až čtyři dny pracovního týdne.

Potkávat se lidé nechtějí

Co se týká setkávání s kolegy, o němž hovořila Legnerová, to zaměstnancům nijak zvlášť nechybí. Více než polovina respondentů uvedla, že jim nechybí vůbec, případně méně než jednou týdně. Ani ne osm procent zaměstnanců řeklo, že jim interakce s kolegy schází denně.

Jako hlavní výhodu práce z domu zaměstnanci vidí úsporu času i peněz, které by jinak utratili za dojíždění. Oceňují také větší flexibilitu, která jim umožňuje lépe zvládat péči o děti či jiné soukromé aktivity.

Příplatek za home office

Průzkum také ukázal, že ačkoli jen osm procent zaměstnanců vnímá, že práce z domova pro ně znamená zvýšení nákladů například za energie nebo internet, třiašedesát procent oslovených přesto očekává finanční kompenzaci od zaměstnavatele.

Na proplacení nákladu na práci z domu má zaměstnanec skutečně nárok. Zákon totiž říká, že náklady spojené s výkonem práce je povinen nést právě zaměstnavatel.

Nařízení vyplývá z novely zákoníku práce z roku 2023. Ta celkově nastavila home office více pravidel. Například platí povinnost, aby v případě práce na dálku měl zaměstnavatel a zaměstnanec podepsanou písemnou dohodu. Zároveň vytyčila skupinu lidí, kterým by dle zákona měl zaměstnavatel práci z domu umožnit. Jde o každého, kdo pečuje o dítě do 9 let věku, těhotné ženy i ty, kteří dlouhodobě pečují o osobu závislou na jejich pomoci.

Zaměstnavatel ovšem nemusí žádosti vyhovět vždy. Pádným důvodem pro její zamítnutí je například to, že práce zkrátka z domu vykonávat nejde. V případě zamítnutí ale musí vymezené skupině zaměstnanců dát písemné zdůvodnění svého stanoviska.

Adblock test (Why?)