Změny na americkém trhu práce při náborech pocítila Američanka Dorrah Martinová, která v roce 2021 začala studovat na univerzitě v Louisville. Po absolvování studií uplatnění hledala dlouhé měsíce marně, a proto se rozhodla pro zásadní změnu. Odstěhovala se do Madridu, kde začala nabízet doučování anglického jazyka. „Z návratu zpět do USA mám obavy,“ říká Martinová. Podobnou situaci zažívají tisíce dalších mladých Američanů, kteří vystudovali ne tolik prestižní americkou školu.
Na základě nedávného průzkumu společnosti Veris Insights vyšlo najevo, že 26 procent zaměstnavatelů amerických firem nabírá nové pracovníky z předem stanoveného seznamu konkrétních univerzit. Ještě v roce 2022 to přitom bylo o 9 procentních bodů méně, píše agentura Bloomberg[1].
Čím dál více amerických firem provádí náborové akce na klesajícím počtu univerzit. Příkladem je společnost GE Appliances, která dnes sice stále pořádá čtyři až pět náborů za semestr, ale už jen na patnácti univerzitách. „Doba se mění. Startovní pozice studentů už není stejná,“ podotýká analytička Chelsea Scheinová ze společnosti Veris Insights.
Na změnu trendů poukazuje také počínání poradenské společnosti McKinsey. Ta na americkém trhu v minulosti proslula sloganem „Najímáme lidi, ne diplomy“. Před několika měsíci ale tento slogan z firemních webových stránek zmizel, a to bez vysvětlení.
Důsledek odklonu od diverzity a rozmanitosti
Agentura Bloomberg zmiňuje hned několik důvodů, které za změnou strategie firem stojí. Mezi ně se především řadí ústup amerických podniků od diverzity. Zatímco ještě v roce 2022 byla diverzita při náboru důležitá pro 60 procent amerických firem, dnes je tento podíl už jen poloviční. Od rozmanitosti se tak přešlo k jiným faktorům, které při náborovém procesu hrají roli.
Mezi zásadní faktory však patří i nástup umělé inteligence. Firmy v USA totiž čím dál víc zaplavují téměř identické životopisy vytvořené některým z AI nástrojů. To vše jsou důvody, proč se absolutorium na konkrétní univerzitě stává důležým faktorem pro získání zaměstnání, a to zvlášť na startu pracovní kariéry mladých.
Důležitost osobního setkání
Firmy v USA se podle Bloombergu nyní soustředí na 20 až 30 nejlépe hodnocených univerzit. Pokud žádného uchazeče z těchto škol nemají k dispozici, až poté se okruh začne rozšiřovat i o ty ostatní. „Uchazeči, kteří do této skupiny nespadají, musí spoléhat hlavně na sebe a své kontakty,“ podotýká náborář William Chichester.
Poradenská společnost McKinsey dnes v oblasti náboru sází na několik hlavních faktorů, mezi něž řadí i okruh 20 preferovaných univerzit. Firma pro Bloomberg přiznala, že z méně uznávaných vysokých škol se jim hlásili méně pracovití zájemci. Kromě toho podnik v rámci náboru dále sází i na osobní setkávání, od kterého neplánuje ustupovat.
Experti studentům v USA nyní doporučují, aby s hledáním pracovního uplatnění po úspěšných studiích začali co nejdříve, ideálně ještě před nástupem do prvního ročníku na univerzitě. V některých případech totiž potrvá roky, než se jim podaří najít skutečné uplatnění, uzavírá Bloomberg.