Předchozí personální výměny na obou úřadech posun k vyřešení této otázky nepřinesly. Od nástupu Petra Macinky (Motoristé sobě) na resort, který uděluje nezbytné zelené razítko EIA, si doprava slibuje, že by po zhruba dvou desítkách let mohla konečně tímto krokem ve výstavbě projít.
„Aktuálně probíhají práce na první fázi procesu EIA, což je takzvané oznámení,“ řekl iDNES.cz vedoucí oddělení strategických projektů a tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
Dosavadní tečku za snahami o vybudování jezu udělalo vyjádření Správy Národního parku České Švýcarsko z roku 2018, podle kterého budou výstavbou jezu poškozeny ekosystémy takzvaných bahnitých náplav v korytě Labe, které není v rámci Česka možné jakkoliv kompenzovat. Státní investorskou organizaci tím zjednodušeně řečeno odsoudilo k několika letům zahradničení, kdy se experimentálně pokoušelo toto vyjádření vyvrátit tím, že uměle vytvářelo obdobné bahnité náplavy a přesazovalo na ně drobnokvět pobřežní a další chráněné rostliny z uvedeného ekosystému.
Není to ale tak, že by Ředitelství vodních cest pouze vyčkávalo na příchod vedení ministerstva, které bude ve věci plavebního stupně v Děčíně méně striktní. Tendr na další pokus o zpracování dokumentace EIA vysoutěžilo ŘVC už v dubnu loňského roku. Proti předchozím neúspěšným pokusům zintenzivnilo komunikaci s úředníky, kteří budou o posouzení vlivu jezu na životní prostředí rozhodovat.
„Proběhla série předběžných konzultací s úřady, aby byla zpřesněna témata, která očekávají, aby proces EIA rozpracoval. Vnímáme pozitivně, že Plavební stupeň Děčín figuruje v programovém prohlášení vlády, a věříme, že příslušné orgány státní správy budou k procesu EIA přistupovat konstruktivně s cílem nalezení průchozího řešení,“ uvedl Bukovský.
Jez má výšku hladiny Labe v Děčíně zvednout o 3,5 metru a opět umožnit ekonomicky efektivní plavbu nákladních lodí labské flotily po celý rok. ŘVC proti předchozím návrhům slibuje mnohem šetrnější konstrukci uchycenou ke dnu. Vodní dílo tak bude mnohem mně rušivé a šetrnější k rybám a dalším vodním živočichům.
„Při sklopení jezových desek plavebního stupně jez v podstatě nebude vidět a bude výrazně splývat s krajinou,“ řekl ekonomickému deníku Jan Sůra z advokátní kanceláře Portos, kterou si ŘVC najalo k obhájení projektu, do kterého už stát bez viditelných výsledků nasypal přes 600 milionů korun.
Velké plány ministra Bednárika
S rozvojem vodní dopravy počítá i programové prohlášení vlády. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika má říční doprava smysl, je ale potřeba přísně posuzovat návratnost investic. Ačkoliv se střední Evropa v posledních letech potýká s prohlubujícími se vlnami sucha a o přepravu tradičních komodit, jako je uhlí nebo písky v důsledku utlumování ekologicky nešetrného průmyslu přichází i železnice, vodní doprava bude mít své místo i nadále.
„To, že zmizelo uhlí, je jeden příběh. Přibude nám ale hodně povinností s vozbou komunálního odpadu. Pokud si někdo myslí, že komunální odpad bude jezdit v kamionech přes středy měst a přes vesnice do spaloven, to si neumím představit,“ uvedl Bednárik.
Platné nařízení Evropské komise totiž nařizuje, aby se odpad místo skládkování ekologicky spaloval. Místo desítek skládek tak bude odpad nutné vozit na mnohem větší vzdálenosti do spaloven, kterých budou jen jednotky. Jen převážení slisovaného komunálního odpadu, představuje desítky milionů tun nákladu, který se nejlépe hodí právě pro říční přepravu. Jde totiž o velkoobjemový náklad, u kterého náklady na převoz významem převyšují čas dodání, protože odpad se zdlouhavou přepravou dále nekazí.
Praha je ideálním pilotním projektem, jak svoz odpadu přesunout na říční dopravu. Konkrétně by se přeprava odpadů po vodě vozila do spalovny v Mělníku. Tam se v současnosti připravuje výstavba nové spalovny, která by měla být uvedena do provozu v roce 2028 a měla by se nacházet v areálu mělnické tepelné elektrárny. Tedy fakticky na břehu Labe.