„Pro Česko a pro skupinu ČEZ je to především potvrzení toho, že naše rozhodnutí z minulého roku, tedy stát se strategickým partnerem společnosti Rolls-Royce SMR, má smysl. A zároveň pokračujeme jako technologický partner i v budování a přípravě lokalit pro malé modulární reaktory v Česku, právě s využitím této technologie,“ vysvětluje v úvodu rozhovoru Petr Třešňák.
Každý malý modulární reaktor Rolls-Royce SMR by měl podle očekávání vyrábět 470 megawattu (MW) bezemisní elektřiny po dobu nejméně 60 let. Podle ČEZ to odpovídá spotřebě jednoho milionu domácností. Malé modulární reaktory fungují na stejném principu jako velké jaderné reaktory, mají ale nižší výkon a je možné je vyrábět sériově v továrnách. Potom se relativně jednoduše skládají na místě, kde má stát samotná elektrárna.
„Jejich design bude maximálně unifikovaný, moduly budou prefabrikovány a odzkoušeny předem v továrnách a na místě smontovány. To má být hlavní devíza modularity. Pokud se podíváme na nižší výkon, ten je také vhodnější z hlediska přenosové sítě a rozmístění v rámci České republiky. Znamená to, že neřešíme dva obrovské zdroje, ale můžeme přemýšlet nad tím, jak je rozprostřít,“ říká Třešňák.
Zároveň přiznává, že je optimista a prvního modulárního reaktoru se podle něj v Česku dočkáme zhruba v polovině 30. let. „Rozhodně to nechceme uspěchat, příprava musí být pečlivá. Není našim cílem mít ten úplně první v Evropě, počítáme s tím, že budeme v závěsu za britským projektem. Jeden z důvodů je, aby první rizika spojená s výstavbou vzal na sebe Rolls-Royce ve Velké Británii. My jsme samozřejmě jejich partner vhledem k tomu, že tam máme 20 procent,“ doplňuje.
Jaderná lokalita se nabízí
V České republice je na dálkové vytápění napojeno přibližně 1,7 milionu domácností, což je asi 40 procent populace a konkrétně čtyři miliony obyvatel. Energie z malých modulárních reaktorů by tak měla v Česku pomoci nahradit výrobu z končících uhelných elektráren. Třeba v Tušimicích by měl nový zdroj vyrábět i teplo pro okolní města a obce. První modulární reaktor by měl v Česku vzniknout u jaderné elektrárny Temelín.
„Jaderná lokalita k tomu přímo vybízí, proto Temelín. Z hlediska legislativy a povolení nám to mnoho věcí zjednodušuje. Ať už jde o různé průzkumy nebo geologii. Druhá věc je, že je tam veškeré dostupné zázemí a infrastruktura. A navíc je na místě kvalifikovaný personál přesně pro konkrétní činnosti, které potřebujeme,“ vysvětluje Třešňák.
Během rozhovoru se vyjádřil také k otázkám ohledně financování malých modulárních reaktorů. Projekt sice financuje v počátečních fázích ČEZ, ale nebude to tak po celou dobu jeho realizace.
„Ohledně financování se logicky poohlížíme po podobných mechanismech, jako dnes známe z Dukovan. U Dukovan je návratná finanční výpomoc, tedy půjčka od státu. Následně je tam mechanismus zaručující návratnost, že ty bloky budou moct být provozované s nějakou přijatelnou ekonomikou. To znamená, že je tam obousměrný vyrovnávací kontrakt. Bude to o diskusi se státem a Evropskou komisí, jakým způsobem nastavit tu veřejnou podporu. Pro stát to není pouze výdaj, ale projekt a investice do budoucna,“ říká v rozhovoru Petr Třešňák, který mimo jiné sedí i v dozorčí radě společnosti ČEZ. Pro budoucnost české energetiky je podle Třešňáka potřeba obojí.
„Když se podíváme, jakým způsobem se má do roku 2050 vyvíjet i v souvislosti s dekarbonizací spotřeba elektřiny v celé České republice tak opravdu potřebujeme oba směry rozvíjet. Ať už je to velké jádro, tak malé reaktory,“ uzavírá.