Zatímco pandemie lidi naučila pracovat z domova, vyšší věk odchodu do důchodu nás učí mezigenerační komunikaci. Dnes už není výjimkou, že se v týmech potkává až pět různých generací s odlišnými hodnotami a styly řízení, píše web The Wall Street Journal[1].
Skutečná revoluce se ovšem odehrává pod povrchem v podobě dat a algoritmů, které začínají přebírat úkoly dříve vyhrazené pouze čerstvým absolventům vysokých škol. Zpráva Mezinárodního měnového fondu[2] říká, že se AI dotkne 40 procent všech pracovních pozic. Guvernér Bank of England Andrew Bailey varuje, že nás čeká největší proměna od dob průmyslové revoluce. Tento posun bourá pracovní hierarchii a nutí přemýšlet, co vlastně bude lidskou přidanou hodnotou.
Konec pocitů, nastupují data
„Dosavadní subjektivní dotazníky a pocity manažerů nahradí v reálném čase sbíraná data o digitální stopě zaměstnance,“ říká Cara Brennan Allamanová, spoluzakladatelka People Tech Partners, skupiny HR expertů, kteří pracují na náborových nástrojích. Předpovídá éru, kdy AI rozpozná vaše vzorce produktivity. „Systém vás nebude nutit pracovat od devíti do pěti, ale sladí úkoly s vaším přirozeným rytmem.“
Pakliže mozek vykazuje nejvyšší efektivitu odpoledne, umělá inteligence tomu přizpůsobí workflow (průběh práce) i spolupráci s kolegy v jiných časových pásmech.
„Pokud váš kolega v Americe pracuje v pravé poledne a vy máte skoro padla, analýza umělé inteligence by to měla do budoucnosti rozpoznat a zohlednit tomu nároky, uzavírá odbornice.
Firma jako celoživotní učebna
„Evropa i USA čelí úbytku mladé pracovní síly, což zásadně mění pravidla hry,“ předpovídá Peter Fasolo, ředitel Institutu pro politiku lidských zdrojů na Questrom School of Business Bostonské univerzity. Upozorňuje, že firmy přestanou lovit hotové talenty s prestižními diplomy. Namísto toho se transformují ve vzdělávací instituce. Vzdělávání se stane pevnou součástí pracovní smlouvy a investice do dovedností nahradí dřívější čistě „transakční“ vztah mezi zaměstnavatelem a podřízeným.
„Firmy, které chtějí udržitelnější vztah se zaměstnanci, budou potřebovat investiční model namísto transakčního: korporáty do vás budou investovat úplně stejně jako vy investujete svůj čas do nich,“ říká. Cílem má podle něj být vytvoření konkurenceschopného profesionála, jenž zvládá svoji konkrétní agendu.
Tento trend potvrzuje i iniciativa technologického giganta Palantir. Ten rozjíždí tzv. Meritocracy fellowship a soustředí se na čerstvé absolventy středních škol. Podmínkou je, že nesmí studovat žádný typ vysoké školy, ale musí se zaučit přímo v korporátu[3].
Zánik středního managementu?
V horizontu 25 let se hranice mezi člověkem a strojem téměř rozplyne. Domnívá se, že střední vrstvy managementu, jak je známe dnes, mohou být za dvacet let přežité.
„Lídři budou přímo řídit ekosystémy složené z lidí a autonomních systémů jako je umělá inteligence,“ předpovídá Alan Guarino, místopředseda představenstva a generální ředitel pro služby představenstva v globální poradenské firmě Korn Ferry. Emoční inteligence spolu s technologickou zdatností budou podle něj hlavními faktory, které odliší úspěšné lídry od těch, kteří do vedoucích pozic nepatří.
Zbytečná rutina brzy ustoupí stranou a plně ji ovládne umělá inteligence. Pro lidské pracovníky to paradoxně znamená, že budou mít víc prostoru pro kreativní práci. „To, co dříve celým týmům trvalo několik měsíců, se v budoucnu zredukuje na pouhých pár minut.“
Podle něj bude pro příští generace představa, že se těmito „mechanickými“ úkony kdy musel zabývat člověk, působit absurdně.
Éra nezávislých expertů
„Pokroky v AI a technologiích dají obrovskou moc jednotlivcům. Předpovídá rozkvět tzv. „gig ekonomiky“ (zakázkové ekonomiky),“ říká Ravin Jesuthasan, senior partner a lídr transformačních služeb v poradenské firmě Mercer. Nezávislí experti budou podle jeho slov mít často přístup k lepším nástrojům než zaměstnanci korporací. To jim umožní dodávat dobré výsledky s minimem zdrojů a konkurovat velkým hráčům na trhu.
„Dojde tak k demokratizaci pracovního trhu, ten se bude často spoléhat na externí pracovníky s různými nástroji a modely AI,“ uzavírá Jesuthasan podle amerického portálu.
Vzestup všestranných organizátorů
Tradiční specializované role a zdlouhavé plánování ustoupí agilitě. Povaha práce se posune směrem k organizátorským rolím, které oceňují schopnost navazovat kontakty, pracovat napříč organizačními odděleními a projevovat kreativitu při řešení problémů. Právě kreativita je receptem na úspěch ve všech zmíněných scénářích.
„Celkově ustoupí analýzy a prognózy a nahradí je agilita a flexibilita na pracovním prostředí. Dá se tak předpokládat větší důraz na vůdčí schopnosti a flexibilitu napříč pracovištěm,“ soudí Gaurav Gupta, výkonný ředitel a vedoucí výzkumu a vývoje v poradenské firmě Kotter International.
References
- ^ The Wall Street Journal (www.wsj.com)
- ^ Mezinárodního měnového fondu (www.imf.org)
- ^ korporátu (www.palantir.com)