Podle průzkumu[1] Air Bank ze srpna roku 2025 dostávají české děti nejčastěji kapesné do 600 korun měsíčně. Žádné kapesné neposkytuje svým dětem 16 procent rodičů.
„Největší část rodičů, téměř třetina, dává svým dětem kapesné ve výši 300–600 Kč měsíčně. Přes třicet procent dětí pak dostává 100–300 Kč. Více než jedenáct procent rodičů dává dětem kapesné nad tisíc korun měsíčně,“ popisuje výsledky průzkumu Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace Air Bank.
Hotovost ustupuje
Kapesné v hotovosti už dávno není jedinou možností. Podle průzkumu Air Bank volí 45 procent rodičů bezhotovostní převod na účet. Nejčastější je tento způsob u dospívajících ve věku 15 až 17 let, kde jej využívá 59 procent rodičů.
„Dostávat kapesné na účet je pro dnešní děti přirozené stejně jako platby mobilem. Rodiče navíc oceňují, že mají lepší přehled o hospodaření svých dětí a mohou je už od mala učit, jak s penězi rozumně nakládat,“ říká Jiří Suchý. Tradiční hotovost dnes preferuje 39 procent rodičů, kombinaci obou variant pak 16 procent.
Měsíční rytmus jako příprava na výplatu
Podle pedagožky Jany Soukupové, která ve spolupráci s nadací finlit a programem ManoMoneta vede workshopy finanční[2] gramotnosti pro žáky třetích až pátých tříd, má smysl nastavovat kapesné na měsíční bázi. Děti si tak přirozeně zvykají na stejnou frekvenci, s jakou později přichází výplata.
„Milujeme své děti a chceme jim dopřát všechno, co chtějí. A ony už to potom vnímají jako samozřejmost – co chci, to mám. Ve věku, kdy si třeba začnou vydělávat první peníze, jim pak může hodně chybět brzda a reálný pohled na věc,“ upozorňuje Soukupová.
Peníze nepadají z nebe
Podle odborníků na finanční gramotnost by rodiče měli děti zasvěcovat do světa financí co nejdříve, ideálně už v předškolním věku. A to formou hry i v běžných každodenních situacích. Důležité je o penězích mluvit otevřeně a vysvětlovat, že jsou výsledkem práce, času a úsilí.
„Na základních školách se setkáte s tím, že děti vůbec nechápou a netuší, že se musí platit za tekoucí vodu z kohoutku, jak funguje banka a bankomat, že tam nesedí paní, která tiskne a vydává peníze,“ dodává Soukupová.
Kapesné nemá být odměna za úklid
Psychologové i pedagogové se shodují, že kapesné by nemělo sloužit jako odměna za každou splněnou povinnost.
„Odměňování za výkon mi připadá zvrhlé. Nemělo by to tak fungovat, kazí to vztahy v rodině. Každý má v rodině nějakou roli, nám taky nikdo nedává peníze za to, že umýváme nádobí nebo uklízíme. Každý by se na rodinných povinnostech měl podílet bez ohledu na ohodnocení,“ říká Soukupová a dodává, že podobný princip platí i u známek ve škole.