Původní systém elektronické evidence tržeb byl od počátku silně politizovaný, což zásadně podkopalo jeho stabilitu i životnost. Kritika se tehdy soustředila zejména na příliš široký záběr, nedotaženou legislativu a zbytečné administrativní komplikace, které musely být později upravovány metodikami a často i rozhodnutími soudů.
Petr LinxJe daňovým poradcem a partnerem poradenské společnosti BDO a vedoucím pražského týmu poradců v oblasti DPH. Specializuje se na nepřímé daně – DPH, clo a spotřební daně a na oblast EET. Kromě daňového poradenství se věnuje také souvisejícímu účetnímu poradenství. Daňové poradenství poskytuje již přes 15 let. Je certifikovaným daňovým poradcem a členem sekce DPH při Komoře daňových poradců ČR. Věnuje se také osvětě, pravidelně školí a veřejně publikuje články o aktuálních tématech. |
Návrat k evidenci tržeb tak nemusí být návratem k rozdělené společnosti a sporům, ale příležitostí vyvarovat se chyb EET 1.0 a vytvořit systém, který bude skutečným přínosem. Zatím zaznívají přísliby, že nová verze bude plně digitální, intuitivní, méně zatěžující a že se zaměří zejména na ta odvětví, která dlouhodobě vykazují nejvyšší podíl šedé ekonomiky.
Předpokladem kvalitního systému je především právní jistota. Podnikatelé potřebují stabilní a předvídatelné prostředí, nikoli projekt, který se s další vládou opět zruší. Je proto nezbytné, aby se klíčové parametry dohodly napříč politickým spektrem a aby legislativa prošla řádným procesem včetně konzultací s odborníky. Jen tak lze předejít situaci, kdy se jednoduchý zákon hasí desítkami stran dodatečných pokynů, jak jsme byli svědky v minulosti.
Stejně důležité je skutečné zjednodušení. To neznamená papírové evidence či povinné odesílání souhrnů každých pět dní, ale funkční digitální nástroje, možnost dočasně evidovat i offline a jasně stanovené intervaly, kdy se data odesílají státu. Pokud stát poskytne bezpečnou a bezplatnou mobilní aplikaci, předejde se mnoha obavám zejména mezi malými živnostníky. Evidované údaje by přitom měly sloužit výhradně k plnění účelu zákona.
Hrozí ještě větší nedostatek řemeslníků
Součástí moderního EET 2.0 by mělo být také chytré vymezení sektorů. Zapojení odvětví, kde evidence přinese reálný přínos, je racionálnější než snaha plošně zasáhnout všechny podnikatele bez ohledu na specifika jejich činnosti. Uvážit je nutné i to, že například řemeslníků je čím dál tím méně a nové povinnosti mohou znamenat, že starší generace doslova položí kladivo na hřebík a půjde do důchodu.
S určitostí nicméně víme, že největší šedá zóna u plateb v hotovosti přetrvává u neplátců DPH a v odvětvích maloobchodu a pohostinství, zatímco velcí podnikatelé bez ohledu na odvětví žádný zásadní problém s reportováním nemají. Výjimky v zapojeném sektoru by se každopádně měly omezit – vždy deformují trh.
Varovným signálem je ignorování finanční správy
Představené záměry působí v řadě ohledů slibně, ale konkrétní parametry EET 2.0 zatím neznáme. Podle veřejných vyjádření šéfky finanční správy nebyl projekt se správou konzultován, což je znepokojivé. Právě finanční správa bude klíčovým provozovatelem systému, a pokud není zapojena od počátku, hrozí opakování chyb prvního EET, kdy se legislativa tvořila v časovém presu a bez dostatečné provázanosti s praxí.
Zatím tedy víme, že vzniknout má mobilní aplikace, že se zvažují daňové úlevy či slevy jako pozitivní motivace a že nové EET bude brát ohled na nejmenší podnikatele. Jak bude systém nastaven, jaké budou intervaly reportování, kdo bude přesně zapojen a jaká bude administrativní náročnost, to vše zatím zůstává bez jasné odpovědi.
Pokud má EET 2.0 uspět, musí být postavené na reálných datech, otevřené debatě a dlouhodobé strategii. Nesmí se opakovat legislativní chaos ani politické soupeření, které provázely jeho první verzi. Nové EET by mělo přinést férovější podmínky podnikání a posílit konkurenci kvalitou místo ceny. Současně je potřeba realisticky vysvětlovat, co může systém přinést.
Narovnání tržního prostředí je legitimní cíl, ale nelze slibovat třicetimiliardové inkaso bez důkladné analýzy. EET samo o sobě ekonomiku nespasí, může však být důležitým nástrojem, pokud bude vytvořeno s rozmyslem. Budoucí úspěch proto závisí na profesionálním vedení příprav, respektu k odbornému dialogu a ochotě neopakovat chyby minulosti. Pokud vznikne narychlo, stane se z něj jen další kapitola v historii legislativních experimentů, které podnikatele spíše zatěžují, než motivují.