Bloombergova síť zahrnuje desítky organizací, které dominují jednáním u WHO a FCTC (Rámcové úmluvy o kontrole tabáku). Mezi nejvýznamnější patří Campaign for Tobacco-Free Kids (CTFK), Vital Strategies, Action on Smoking and Health (ASH) či regionální aliance jako SEATCA.
Analýza platformy The Firebreak ukazuje, že z 29 akreditovaných organizací u WHO-FCTC je nejméně 15 napojených na Bloombergovo financování – jde tedy o ekosystém, který má zásadní vliv na podobu politiky, a to i v zemích, kde Bloomberg sám nemá žádnou politickou legitimitu.
Tyto organizace často vystupují jako odborné autority, připravují legislativní návrhy, organizují mediální kampaně a vypracovávají podklady, které státy využívají při tvorbě zákonů. Kritici však upozorňují, že Bloombergova agenda je postavená především na tvrdé prohibici: e-cigarety, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky jsou v jeho strategiích vykreslovány jako hrozba. Naproti tomu vědecké studie – například od britské Royal College of Physicians až po systémové přehledy Cochrane – ukazují, že tyto produkty jsou výrazně méně škodlivé než klasické cigarety, uvedl Roger Bate[1] z think-tanku Brownstone Institute.
Tento přístup se již v praxi ukázal jako problematický. V zemích, jako je Indie, Mexiko nebo Filipíny, vedly plošné zákazy k rozmachu černého trhu, zatímco počet kuřáků zůstal stejný či dokonce vzrostl. Nelegální produkty jsou navíc výrazně méně bezpečné, což podle odborníků představuje větší zdravotní riziko než regulovaný trh s méně škodlivými alternativami.
Že má Bloomberg potřebu přísně regulovat chování obyvatel, není překvapivé. Jeho politická kariéra – zejména období, kdy byl starostou New Yorku v letech 2002–13 – je spojena s řadou zákazů a omezení, například v oblasti jídla, slazených nápojů či kouření. Stejný přístup uplatňuje i ve svých filantropických aktivitách, kde prosazuje centrálně řízené, represivní kroky.
Jako podnikatel se Bloomberg proslavil založením společnosti Bloomberg L.P. v roce 1981. Firma se stala dominantním hráčem ve světě finančních dat a médií, přičemž Bloombergův majetek se pohybuje v řádech desítek miliard dolarů. Tento finanční vliv mu umožňuje financovat rozsáhlé kampaně, lobbing i mezinárodní aktivity s dopadem na desítky zemí.
Otázka, která dnes visí nad globálním bojem proti tabáku, je jednoduchá: může být světová politika v oblasti veřejného zdraví dlouhodobě řízena podle zájmů jednoho miliardáře? Kritici tvrdí, že současný model FCTC je příliš závislý na dobrovolných příspěvcích a postrádá nezávislou vědeckou základnu – čímž otevírá prostor právě pro dárce typu Bloomberga. Odborníci proto vyzývají k větší transparentnosti, posílení nezávislých analýz a k regulaci založené na důkazech, nikoli na moralistické či ideologické rétorice.
Pokud se podle nich nic nezmění, světová protitabáková politika může zůstat v rukou jediného muže a jeho finančních možností. A to je – bez ohledu na jeho motivace – příliš velké riziko pro veřejné zdraví i demokracii.
References
- ^ uvedl Roger Bate (substack.com)