Nemá nohy a ruku, ale život bere mladý muž s úsměvem

Nemá vždy na růžích ustláno a také si prošel drsnou šikanou a dodnes slýchá nepříjemné věci. Stále se najdou jedinci, kteří mu přejí smrt, nadávají mu do zrůd a přirovnávají ho k ďáblovi. Díky podpoře rodiny i terapiím ale takové slovní útoky už zvládá s přehledem. Jako dítě takovými výroky trpěl.

„Vykládal jsem si to po svém. Na vysoké škole pak nastal zlom. Byl jsem odkázaný vždy na pomoc druhých, abych se například dostal na vozík. Tehdy jsem si řekl, že už chci být soběstačný a rozhodl se trénovat v posilovně pod dohledem, abych posílil svou ruku. Díky tvrdé dřině dnes zvládám vše bez problémů a na vozík se dostanu sám. V posilovně jsem jako doma. Je to moje bezpečné prostředí, kde mám okolo sebe partu skvělých lidí,“ uvedl.

Přesto se stále setkává s šikanou a to hlavně na sociálních sítích, kde mu lidé často píší velmi nevybíravé komentáře, které mají za cíl ublížit. Kdykoli přidá na Instagram video z posilovny nebo z běžícího pásu, strhne se lavina haterů, kteří neváhají napsat i soukromou zprávu a vulgarismy rozhodně nešetří. „Vidím za každým takovým komentářem nešťastného jedince, který by sám potřeboval pomoct. Je to jen odraz jeho samého. Není to nic, co by mě dnes rozhodilo,“ pokračoval.

Veškerá videa sdílí, aby šířil povědomí o životě hendikepovaných, na které se podle něj stále nahlíží jako na méněcenné. Stále opakuje, že mozek mu funguje víc než dobře a nezáleží na tom, kolik má rukou nebo nohou. „Každý si zaslouží život. Moje biologická matka mě dala k adopci a já jsem jí za to vděčný. Dostal jsem se totiž do naprosto milující rodiny, díky které jsem dobrým člověkem a vděčím jim za všechno. Vše se děje z nějakého důvodu. Já jsem se měl dostat k rodině, která mě přivítala s otevřenou náručí a ukázala mi, jak hezky je na světě. Nikdy za to nepřestanu být vděčný,“ dodal muž.

Adblock test (Why?)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *