Umírali na ni králové i jejich poddaní, slavní umělci, bohatí i ti úplně chudí. Namátkou první žena Karla IV., Blanka z Valois, novinář a politik Karel Havlíček Borovský nebo básník Jiří Wolker.
Nemoc způsobuje hlavně bakteriální kmen Mycobacterium tuberculosis, který napadá především plíce, ale taky kosti, ledviny i jiné části těla. Ve světě je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na infekční nemoci, u nás se ji podařilo téměř vymýtit.
Trocha historie
Říkalo se jí souchotiny, úbytě, v případě kostní formy kostižer, ale až do objevení penicilinu neexistoval účinný lék. Záleželo na tom, jak silnou měl nakažený člověk imunitu, protože ta dokázala infekci často zastavit.
Bacil ale v těle zůstal a při oslabení organismu choroba propukla naplno. Od 19. století se lékaři snažili pomoci hlavně lépe situovaným nemocným v horských sanatoriích a především klidem na lůžku, ale léčba nebyla zdaleka vždy úspěšná.
Možnosti nákazy
Mykobakterie se většinou přenášejí kapénkami a jsou poměrně nakažlivé. Pro uklidnění – bacilonosič by byl nebezpečný jen tehdy, pokud byste s ním v blízkém kontaktu (třeba v tramvaji) strávili alespoň čtyři hodiny.
V naší republice patří mezi ohrožené skupiny především sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel, bezdomovci, drogově závislí či migranti ze zemí, kde je tuberkulóza rozšířená.
Příznaky a léčba
Zpočátku může být nakažený člověk zcela bez příznaků, ty se vyvíjejí týdny. Stěžuje si na suchý kašel, který přechází ve vykašlávání hlenů (později s příměsí krve), dušnost, nechutenství a nápadné hubnutí, silnou únavu, malátnost, později horečky, hlavně po ránu, večer se snižují.
Jelikož lékaři s tuberkulózou nepřicházejí do styku často, trvá někdy déle, než se ji povede diagnostikovat. Průkazný je rentgen plic, kde jsou vidět zánětlivá ložiska, rozbor krve a vykašlaného sputa.
Samotná léčba je dlouhodobá, trvá minimálně šest měsíců, z toho polovina na uzavřeném oddělení, kde pacient dostává koktejl sestavený z několika antibiotik a dalších léků. Bohužel, s přistěhovalci (Rusko, Ukrajina, Vietnam) přicházejí vzácně i nemocní, které se vyléčit nedaří.
Proč se neočkuje?
V roce 2011 bylo v ČR zrušeno celoplošné očkování dětí proti tuberkulóze, výjimkou jsou pouze novorozenci, kteří byli v kontaktu s nemocným trpícím aktivní formou nemoci nebo jejichž rodiče pocházejí ze zemí s vysokým výskytem TBC.
Odborníci rozhodnutí obhajují tím, že je u nás minimální riziko nákazy a že do té doby používaná BGC vakcína měla relativně vysoké riziko nežádoucích reakcí. Kvůli nim se pak musela odsouvat další očkování, hlavně proti černému kašli, který představuje pro děti daleko větší riziko.
Počet nových případů se sice zatím nezvyšuje, ale plicní lékaři varují před ilegálními imigranty, kteří se z různých důvodů vyhýbají lékařské prohlídce.
Dětské nemoci, které se vracejíV posledních letech se objevují dětské nemoci u dospělých pacientů, kteří buď očkováni nebyli, nebo které vakcína chránila jen omezenou dobu. Podle odborníků se nedá říci, že dnes používané očkovací látky jsou neúčinné, protože dokážou ochránit skupinu nejohroženějších dětí. Je ale potřeba počítat s tím, že účinnost některých takzvaně vyvanula (to se týká například příušnic). Dospělí by se po poradě se svým lékařem měli nechat přeočkovat proti černému kašli stejně pravidelně jako proti tetanu, tedy jednou za patnáct let. Přeočkování proti spalničkám se doporučuje hlavně těm, kteří jako děti očkováni nebyli (nebo byli jen jednou) a pracují v rizikovém prostředí, třeba ve zdravotnictví. Přeočkování dospělých proti černému kašli, spalničkám, příušnicím a zarděnkám pojišťovny nehradí. |
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.[1]
References
- ^ Chvilka pro tebe (www.jenprocasopisy.cz)