O zapadlém českém městě píše i BBC. Tady se zrodil předchůdce amerického dolaru

Americký dolar je dnes nejpoužívanější měnou světa, základem finančních rezerv států a globálním symbolickým ekvivalentem zlata. Většina lidí si jeho původ spojuje s USA, bankovní historií Filadelfie či 18. stoletím. Ve skutečnosti se ale první předchůdce dolaru zrodil o víc než dvě stě let dřív – a navíc na území Čech, v Jáchymově na úpatí Krušných hor.

Na příběh zapadlého hornického města nyní upozornil server BBC,^[1] který ho zařadil na seznam míst, která změnila svět. „Pravděpodobně jste o tomto místě nikdy neslyšeli. Asi jste ani nevěděli, že je součástí světového dědictví UNESCO. A nejspíš jste si ani nikdy neuvědomili, že měna, která pohání svobodný svět, pochází z tohoto města s jedinou silnicí, které se stále vzpamatovává z pádu komunismu a má víc nevěstinců než bank,“ píše svým anglicky mluvícím čtenářům BBC.

Jáchymov, dřív Joachimsthal, býval v 16. století jedním z nejbohatších míst Evropy. Když se zde roku 1516 objevila mimořádně bohatá ložiska stříbra, místní šlechtic Štěpán Šlik si vyžádal od zemských stavů povolení razit vlastní mince. Roku 1520 tak vznikly první joachimsthalery, u nás známé jako jáchymovské šlikovské tolary.

Podle historiků se jednalo o vůbec první minci, která nesla erb obyčejného šlechtického rodu. To bylo do té doby v rámci celé Evropy něco naprosto nemyslitelného. Šlikové razili mince ve velkých objemech a hlavně ve standardizované velikosti a hmotnosti, díky čemuž se rychle rozšířily po celé Evropě.

Během několika let se díky tomu z malé osady stalo bohaté centrum s tisícem stříbrných dolů, osmi tisíci horníky a osmnácti tisíci obyvateli. Jáchymov vzkvétal tak, že se o něm hovořilo jako o druhém největším městě Českého království, hned po Praze. Díky svému podnikání a penězům mohli Šlikové zřídit v Jáchymově latinskou knihovnu, otevřít dívčí školu nebo špitál.

Po takzvaném šlikovském tolaru (vážil 27,20 gramů čistého stříbra) je pojmenovaný americký dolar.

Mince se rozšířily do střední Evropy, postupně i mimo ni, a tolar se stal natolik pevnou a používanou měnovou jednotkou, že jeho parametry převzala v roce 1566 dokonce i Svatá říše římská.

Název se podle jazyků proměňoval – v severských zemích vznikl „daler“, v Polsku „talar“, v Itálii „tallero“. Když se později dostal prostřednictvím nizozemských obchodníků do Severní Ameriky, osadníci převzali jeho fonetickou podobu. Z „daleru“ se stal „dollar“, který byl už od roku 1792 oficiální měnou Spojených států.

O dvě století později ho používají desítky zemí světa a další své měny pojmenovaly právě po něm. Rumunský nový leu, bulharský lev nebo moldavský leu dnes odvozují své názvy od lva vyraženého na prvním tolaru před 500 lety.

Stříbro vystřídalo radioaktivní bohatství

Když zásoby stříbra v Jáchymově postupně vysychaly, objevili horníci temnou horninu, „pechblende“ – smolinec či uraninit. Ten se stal klíčem k další kapitole regionální historie. Právě v Jáchymově totiž Marie Curie v roce 1898 identifikovala nové radioaktivní prvky radium a polonium, což jí přineslo Nobelovu cenu, ale také vážné zdravotní následky.

Z lokality se tak stal významný zdroj radia a později uranu. Nacisté zde prováděli experimenty s jaderným reaktorem a „otec atomové bomby“ Julius Robert Oppenheimer napsal svou diplomovou práci právě o místních uranových dolech.

Po druhé světové válce se v regionu těžilo pro Sovětský svaz a přes padesát tisíc vězňů prošlo uranovými tábory, které patří k nejtemnějším pasážím novodobé historie. Ti, kteří pobyt přežili, trpěli zpravidla doživotními následky. Mnozí zemřeli na rakovinu.

Režim tábory během padesátých a počátku šedesátých let likvidoval, a tak se dochovaly pouze pozůstatky. Například cela neboli korekce či díra tábora Svornost, Rudá věž smrti ve Vykmanově nebo třeba baráky mužů určených k likvidaci, tedy muklů, v táboře Barbora.

Rudá věž smrti je dnes národní kulturní památkou rovněž zapsanou v UNESCO. Šlo o pracoviště tábora s krycím označením „L“, kde vězni zpracovávali uranovou rudu. Místy, kde se nacházely pracovní tábory, vede poznávací trasa Jáchymovské peklo^[2]. Před několika lety ji obnovil spolek Političtí vězni.cz. Slavnostního otevření se dočkala v roce 2015.

Dnes je Jáchymov spíš poklidné město s lázněmi a radioaktivními prameny. Těžba už ustoupila do historie, někdejší doly jsou součástí UNESCO a většina turistů přijíždí kvůli léčebným pobytům. Ale přestože v Jáchymově stále nejsou žádné nápisy, které by poukazovaly na jeho oprávněný nárok na titul rodiště dolaru, jde o jedno z nejvýznamnějších míst evropské finanční historie.

Pokud se vydáte do muzea Královské mincovny a zeptáte se průvodců, hrdě vám ukážou za pultem malý rámeček s vystavenou americkou bankovkou s Georgem Washingtonem. „Ironií osudu ale je, že v místní mincovně americkým dolarem nezaplatíte – pracovníci muzea berou koruny, eura a občas ruské rubly,“ uzavírá BBC.

Právě zde se přitom zrodil tolar, který o několik století později ovlivnil ekonomiku celého světa. A zatímco Spojené státy v prvním prosincovém týdnu ukončily ražbu jednocentových mincí, Jáchymov připomíná, že příběh světové měny začal na mnohem skromnějším místě – v údolí s jednou hlavní silnicí pod Krušnými horami.

Adblock test (Why?)