Papež vyzval Evropu, aby si zachovala jednotu, jednala empaticky a vzpomněla si na své hodnoty. „Zvláště se modlíme za sužovaný ukrajinský lid,“ uvedl papež.
Projevil přání, aby utichly zbraně. Chce, „ať zúčastněné strany dojdou odvahy k upřímnému dialogu“.
Ve svých vánočních poselstvích předchozí papež František opakovaně zmiňoval například války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a vyzýval k míru. Jeho nástupce ještě před čtvrtečním projevem uvedl, že cítí „hodně smutku“ kvůli tomu, že Rusko nesouhlasilo s vánočním příměřím ve válce na Ukrajině, kterou zahájilo před téměř čtyřmi lety.
Papež své první požehnání Městu a světu pronesl krátce po svém zvolení 8. května. V poselství vyzval k hledání míru a spravedlnosti. Letošní velikonoční požehnání Městu a světu v neděli 20. dubna bylo posledním veřejným vystoupením papeže Františka. Jeho poselství přečetl pověřený kardinál, papež však pozdravil věřící na svatopetrském náměstí. Na velikonoční pondělí 21. dubna zemřel.
Kořeny požehnání Urbi et orbi sahají do středověku, v posledních desetiletích však představují díky velkému počtu televizních a rozhlasových přenosů k momentům, kdy papež může přímo oslovit katolické věřící a nejen je na celém světě. Žádný jiný náboženský vůdce takovou pravidelnou příležitost promluvit k lidem na prakticky všech kontinentech nemá.
Papež Lev XIV. již ukázal, že má poněkud jiný styl v oslovování věřících než jeho předchůdce. Současný papež se obvykle drží připraveného textu, papež František naopak rád doplňoval napsané výstupy odbočkami a komentáři. Současný papež často ve svých proslovech používá více jazyků, kterými vládne. Vedle italštiny, která je komunikačním jazykem ve Vatikánu, se jedná o jeho rodnou angličtinu a španělštinu, která přímo oslovuje hispánské věřící, kteří dnes představují velmi důležitou skupinu katolíků.