Podle něj za většinou neúspěchů stojí špatný start – lidé chtějí rychlé výsledky, místo aby si nastavili malé, postupné změny s plánem na měsíce či roky dopředu.
Základní rovnice přibírání je notoricky známá: energetický příjem je vyšší než výdej. Přesto to podle lékaře není tak jednoduché.
„Rovnice příjem versus výdej je fyzikální mechanismus, ale nevysvětluje příčinu obezity jako takové,“ upozorňuje. „Obezita je chronické a často recidivující onemocnění řízené imunitním, nervovým a hormonálním systémem. Okolní vlivy, jako je pohyb a strava, pak tuto genetickou predispozici mohou probudit.“
Nejčastější chyby, které my Češi děláme? Nepravidelnost v jídle, přejídání se, vysoký příjem červeného masa a alkoholu – zejména piva, které mnoho lidí nevnímá jako kalorický nápoj.
„Ideálně žádné pivo denně. Organismus sice jedno zvládne, ale je to stále zátěž. Ve večerních hodinách, kdy si navíc rádi to jedno až někdy třeba i pět piv dopřejeme, jsou to jen prázdné kalorie,“ dodává lékař.
Proč diety nefungují? Chybí systém a trpělivost
Nejtěžší podle obezitologa není dieta samotná, ale odhodlání začít a vyhledat odborníka.
„Pacienti si 20–30 let budují životní styl a najednou mají všechno změnit. Musí vystoupit z komfortní zóny, a to bolí.“
Pomáhají přitom už malé úpravy zvyků. Místo toho, abychom zaparkovali přímo u práce, necháme vůz o dva bloky dál. Nepojedeme výtahem, ale půjdeme po schodech. Po večeři se nenatáhneme na gauč, ale půjdeme na krátkou procházku. Teprve pak se k tomu zařazuje silový trénink pod dohledem a samozřejmě úprava jídelníčku s nutričním specialistou.
„Nejhorší je ztráta motivace, když váha přestane klesat. Naštěstí ale máme chytré váhy, které ukážou, že třeba ubývá tuk, ale přibývá sval. To je skvělá zpráva a pacienta to znovu nakopne,“ popisuje Král.
Na otázku, zda roli hraje i určitá zhýčkanost, lékař odpovídá: „Doba je jednoduchá v tom, že máme všeho dostatek a vše dostupné. Není nutnost o něco bojovat. A ne nadarmo se říká, že jednoduchá doba tvoří slabší jedince, těžká doba silnější jedince.“
Agonisté GLP-1, revoluce v medicíně i riziko
Velkým tématem jsou moderní léky na hubnutí, tzv. GLP-1 agonisté. „Je to revoluce, jako byly statiny na cholesterol. Fungují tak, že napodobují hormon, který vzniká ve střevech a říká mozku: jsem sytý,“ vysvětluje lékař.
Mají ale své stinné stránky. „Jsou to skvělí sluhové, ale špatní pánové.“ Bez základu – diety, pohybu a kvalitního spánku – nefungují optimálně. Pokud je někdo bere a leží na gauči, shodí hlavně svaly. A po vysazení se váha vrací, pokud není životní styl trvale změněn.
„Snažím se pacienty na nich udržet zhruba rok a pak dávku snižovat, ale pořád kladu důraz na životosprávu,“ říká Král. Varuje také před nákupem na černém trhu – léky mají být užívány pouze pod lékařským dohledem.
Co všechno ovlivňuje mikrobiom? Je koloskopie obávané vyšetření oprávněně? Jak v něm pomáhá umělá inteligence? A co se gastroenterologovi honí hlavou při pohledu na snídání hostů na all inclusive dovolených? I o tom mluví Jan Král v Rozstřelu s Elen Černou.