„Když přijdu domů, jsem opravdu unavená. Nemám čas ani energii se scházet s přáteli,“ uvedla pro britský portál BBC[1] pětačtyřicetiletá Yasmine Lindbergová, která se stala jednou z jedenácti účastníků nového programu.
Velkou část volného času tráví se svými dospívajícími dětmi, které jsou u ní každý druhý týden. Přiznává ale, že od rozchodu s partnerem před čtyřmi lety se cítí docela osamělá.
Díky pilotnímu programu, který odstartoval v dubnu, má nyní během pracovní doby vyhrazeno patnáct minut týdně, případně hodinu měsíčně, na posilování přátelských vztahů nebo navazování nových kontaktů.
Čas může využít k telefonování, psaní zpráv a domlouvání schůzek nebo k osobnímu setkání. „Chtěla jsem se posunout dál. Trochu se dokopat k tomu, abych něco dělala,“ zmínila zaměstnankyně lékárenského řetězce. „Cítím se šťastnější. Nedá se žít jen přes internet, jako to dnes dělá většina lidí,“ doplnila.
Finanční bonus
Na aktivity s přáteli dostala stejně jako další účastnící programu od společnosti Apotek Hjärtat 1 000 švédských korun (2 250 Kč). Dobrovolníci a také ostatní zaměstnanci společnosti navíc absolvovali školení o tom, jak rozpoznat a řešit osamělost.
Podle generální ředitelky lékárny Moniky Magnussonové inspirací pro projekt byla dřívější spolupráce lékárenského řetězce s organizací Mind, která se zaměřuje na duševní zdraví.
Podle ní spolupráce ukázala, že krátké, smysluplné rozhovory mezi lékárníky a zákazníky mohou pomoci lidem cítit se méně izolovaní. Firma se proto rozhodla ověřit, zda podobný princip – tentokrát zaměřený na přátelské vztahy – může zlepšit duševní pohodu zaměstnanců.
Projekt švédské lékárny přichází v době, kdy pravicová koaliční vláda klade na problematiku osamělosti stále větší důraz. V červenci zveřejnil úřad pro veřejné zdraví první národní strategii zaměřenou na snižování osamělosti. Klíčovou součástí strategie je užší spolupráce mezi podniky, obcemi, výzkumníky a neziskovými organizacemi a spolky.
Ministr zdravotnictví Jakob Forssmed označil osamělost za zásadní problém a odkázal na globální výzkumy, které ji spojují se zvýšeným rizikem vážných onemocnění včetně srdečních chorob a mrtvice, i s vyšší pravděpodobností předčasného úmrtí.
Upozornil, že potíže lidem způsobují i jiné ekonomické dopady v podobě vyšších nákladů na zdravotní péči a pracovní neschopnost. „Musíme si více uvědomovat, že tohle je něco, co skutečně ovlivňuje zdraví – a ovlivňuje i ekonomiku,“ uvedl Forssmed. „Ale nebudu slibovat, že to vláda rozšíří nebo třeba zavede daňové úlevy,“ dodal.
Podle Magnussonové je zatím příliš brzy posoudit, zda se projekt rozšíří ve větším měřítku. Účastníci ale podle ní hodnotí zkušenost pozitivně. O projekt podle ní také projevily zájem jiné firmy. Některé se dokonce zapojily do online školení, které lékárenský řetězec připravil.
„Je to docela jiný způsob spolupráce. Firmy tady odkládají konkurenci stranou a snaží se společně přijít na to, jak se vypořádat s překážkou, kterou sdílíme všichni,“ uzavřela Magnussonová podle švédského portálu.