Z uvedených asi osmnácti miliard korun zbývá zaplatit zhruba poslední miliardu korun. Na druhou stranu pětice firem k polovině letošního neuhradila splátky ve výši 2,1 miliardy korun, které místo nich bankám zaplatil Egap. To je podle vedení Egapu mnohem lepší výsledek, než si garanční a pojišťovací společnost při nastavování pravidel podpůrného programu představovala.
„Určitě počítáme s tím, že Covid Plus bude generovat ztráty. Je to podpůrný program pro ekonomiku, nikoliv něco, na čem bychom měli vydělávat,“ uvedl v roce 2021 generální ředitel Egapu Jan Procházka.
Zjednodušeně řečeno totiž stačilo, aby jediná firma nezvládla plnit své závazky a program by se tím okamžitě dostával do miliardové ztráty. Vizionářsky přitom šéf Egapu jako příklad uvedl dvoumiliardovou garanci (maximální stanovenou výši) pro hutnický podnik Liberty Ostrava, který skutečně po čtyřech letech prošel kolečkem od insolvence přes konkurz až po odkup zkrachovalé firmy novým majitelem, společností Nová Huť bývalého ministra vnitra Martina Peciny.
Program Covid Plus poběží ještě během příštího roku a vedení Egapu je podle průběžných čísel poměrně optimistické. Očekává totiž, že v ideálním případě celý program pomohl zachránit, nebo v případě zmiňované Liberty minimálně oddálit, propouštění tisíců zaměstnanců. „Očekáváme, že vyplacená plnění budou z naprosté většiny pokryta výnosy z vymožení, inkasovaných odměn a úrokových výnosů,“ uvedl předseda představenstva Egapu David Havlíček.
Do cestovek ani korunu
Jako nejrizikovější přitom během covidové éry bankéři považovali firmy působící na poli cestovního ruchu. Zejména cestovní kanceláře tak byly v pozici, kdy si nemohly na komerčním trhu prakticky půjčovat peníze. Těm se program otevřel až v létě 2020.
Mediálně nejdiskutovanější byla tehdy rovněž dvoumiliardová garance pro tuzemského soukromého leteckého dopravce Smartwings. Ten v důsledku uzavření hranic a zpřísněných hygienických pravidel musel propustit na 600 zaměstnanců a celkově zrestrukturalizovat provoz.
Aerolinky Smartwings, které dnes přecházejí do skupiny tureckého nízkonákladového dopravce Pegasus, tehdy byly jedním z nejhlasitějších žadatelů o státní podporu. V červnu 2020 si například firma zaplatila v řadě deníků reklamní kampaň poukazující na to, že jiné evropské státy podporu aerolinkám poskytly. Soukromá firma tehdy argumentovala mimo jiné i tím, že jako vlastník původně státních Českých aerolinií jsou nositelem tradice českého letectví a zaměstnávají na dva a půl tisíce lidí.
To se odráželo i ve formě podpory, kterou tehdy chtěla vláda poskytnout. Poměrně vážně se mluvilo například o odkupu ČSA zpět, případně majetkového vstupu státu přímo do Smartwings, nebo o garanci výměnou za to, že se skupina přejmenuje na České aerolinie nebo že se její vedení zaváže deset let si nevyplácet dividendu.
Oficiální seznam firem, které byly součástí programu Covid Plus, neexistuje. Samotný Egap v tom musí ctít pravidla obchodního a bankovního tajemství. Případy známých firem, které jeho prostřednictvím odvracely vážné ekonomické problémy nebo jej využily pro překlenutí nelehkého období během covidu tak zpravidla připadají na podniky, které se samy rozhodly k využití programu veřejně přihlásit.
Státní garance vyřizované Egapem obecně sloužily pro firmy, kterým běžné fungování zkomplikovaly nebo znemožnily opakované vlny lockdownů během pandemie coronaviru. Z toho důvodu bylo jedním z kritérií pro její získání to, aby firma byla vypuknutím pandemie v roce 2019 zdravá. To se prokazovalo mimo jiné hodnotou investičního ratingu, který nesměl být horší než B–.
Zejména firmy z oborů, které by v dané situaci komerční banky z důvodů přílišného rizika nefinancovaly, tak dostaly šanci na získání nových úvěrů, protože ručení za 80 a později i 90 procent půjček na sebe převzal prostřednictvím Egapu stát. Ten za své služby požadoval provizi, stanovil si ale zastropování výše úroku, který mohly banky klientům účtovat. U jednoletých úvěrů šlo o 1,5 procenta, u dvouletých dvě procenta a u tří- a víceletých maximálně tři procenta.