Tok je svou nadmořskou výškou 865 metrů nejvyšším vrcholem Brd, Středočeského kraje i užšího vnitrozemí Čech. My vás ale tentokrát pozveme na druhou nejvyšší horu pohoří, která se jmenuje Praha a je jen o tři metry nižší.
Díky odlesnění jejích jižních svahů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou v posledních letech se tu otevírají jedinečné panoramatické výhledy směrem k Šumavě.
Nejkratší výstupová trasa začíná v obci Nepomuk, odkud to k vyhlídkovým místům budete mít přibližně dva kilometry, tedy asi tři čtvrtě hodiny cesty. Nepomuk je mimochodem nejvýše položenou samostatnou obcí Středočeského kraje, leží ve výšce 690 m n. m., takže převýšení výšlapu není nikterak závratné.
Alternativně můžete vyrazit z Teslína nebo Míšova a výlet spojit s procházkou kolem Padrťských rybníků. V tomto případě to ale k vrcholu Prahy budete mít téměř deset kilometrů.
Kam za výhledy
Dominantou Prahy je železobetonová věž meteorologického radaru, jednoho ze dvou hlavních, které monitorují počasí nad Českem. Dříve jste na vrcholu Praha mohli najít pouze tři vyhlídkové body, které jsou stále vyznačené na mapách.
Nejblíže vrcholu a radarové věži se nachází vyhlídka poblíž pozůstatků německého radiomajáku, ze které se otevírají výhledy k západu. Odtud uvidíte část Šumavy, Český les s nejvyšší horou Čerchov a za vynikající dohlednosti také Klínovec v Krušných horách.
Druhou vyznačenou vyhlídkou je Čákova, pojmenovaná po brdském patriotovi a umělci Janu Čákovi. Místo nabízí výhledy k jihu, takže odtud uvidíte celou Šumavu, Novohradské hory a také kupříkladu elektrárnu Temelín.
Zajímavostí Čákovy vyhlídky je kamenné moře, které se pod ní nachází. Třetí označená vyhlídka se nachází pod vrcholem Malý Tok a je natočena k jihovýchodu, takže se odtud dobře pozoruje východ slunce.
Za výhledy může kůrovec
V posledních letech ovšem došlo kvůli kůrovcové kalamitě k odlesnění velké části svahu pod vrcholem Prahy. Tím pádem tu míst vhodných pro pozorování a výhledy najdete bezpočet. Stačí vydat se po žluté turistické značce od vrcholu Praha k rozcestí U sv. Jana a vybrat si lokalitu, která se vám bude nejvíc líbit. Jen je třeba popojít asi 100 metrů od cesty, abyste se dostali na zlom svahu.
Pokud sem dorazíte za dobré viditelnosti, budete možná překvapeni tím, jak zřetelně vyrýsované spatříte šumavské hřebeny a jejich hlavní vrcholy. Koneckonců – vzdušná vzdálenost není nikterak závratná, nejbližší pohraniční šumavské hory se zvedají přibližně 70 kilometrů daleko, k Boubínu to pak budete mít 75 kilometrů.
A co Alpy? Tady vás asi zklameme, neboť kvůli zemskému zakřivení z Prahy ani nejvyšší alpské vrcholy neuvidíte. Za těmi budete muset na některou ze šumavských vyhlídek.