„Amerika zažije výrobní boom,“ prohlašoval Trump ještě v září loňského roku na volebním mítinku v Georgii, kde má dlouhodobě obrovskou podporu. Sliboval miliony nových pracovních míst pro dělníky i návrat produkce energeticky náročných firem zpět do USA. Po prvním roce ve funkci jsou ale výsledky Trumpovy práce spíše opačné, píše CNN[1].
Čerstvá data z americké ekonomiky totiž ukazují, že většina sektorů dělnická pracovní místa spíše ruší. Nábory nových zaměstnanců, které Trump sliboval, se minimálně zatím nekonají. Podle expertů i kvůli jeho dusivé celní politice, která je bezprecedentní a jen těžko předvídatelná.
Pracovní místa se ruší hlavně v logistice
Nejhorší situace panuje v sektoru logistiky. Firmy, které v tomto oboru působí, snižují stavy již třetí měsíc v řadě, a proto v USA zaniklo více než 17 200 pracovních míst. O mnoho lepší situace nepanuje ani v oblasti těžby a lesnictví. Firmy v tomto odvětví za stejné období zrušily již 6 tisíc pozic.
„Není možné říkat, že se americké ekonomice daří skvěle, když se tato pracovní místa ruší,“ uvedla pro CNN analytička Hardika Singhová. Poukázala, že alarmující situace panuje také ve zpracovatelském sektoru. Zaměstnanost v tomto odvětví totiž v listopadu klesla na nejnižší úroveň od března loňského roku.
Ve většina výrobních sektorů americké ekonomiky ubývají pracovní místa již sedmý měsíc v řadě. Mezi výjimky se řadí hlavně stavebnictví, kde naopak nové pozice vznikají. Podle informací CNN jen v listopadu otevřely stavební firmy více než 28 tisíc nových pracovních míst.
Cla jako faktor číslo jedna
Trumpova administrativa tvrdí, že díky současné politice rostou dělníkům v USA mzdy nejrychleji za posledních 60 let. K tomu ale ekonomové podotýkají, že příčin je víc. Kromě celní politiky USA se k tomu řadí také postupující robotizace, automatizace i nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Americké firmy totiž platí více za vstupy, bez kterých se neobejdou. Dražší je ocel, hliník či měď. „Když podnikům rostou tyto náklady, musí někde šetřit. Mnoho firem proto omezuje pracovní sílu,“ podotýká ekonom Michal Reid.
Zároveň ale dodává, že přesun výroby zpět do Spojených států je běh na dlouhou trať. Není to záležitost šesti či sedmi měsíců, ale několika let. Podobně to vidí i další analytici. Boom, který Trump svým voličům slibuje, se však nejspíš konat nebude.
„Označení boom je až příliš optimistické. Čísla by ale v budoucnu mohla vypadat lépe, jakmile se firmy vzpamatují z růstu cel,“ podotýká ekonomka Stephanie Rothová ze společnosti Wolfe Research.
Realističnost tohoto scénáře naznačuje i aktuální situace v americkém zdravotnictví, které je ve srovnání s jinými sektory mnohem méně citlivé na zmíněná cla. Právě zde jen v listopadu vzniklo 64 tisíc nových pracovních míst. Za poslední rok přibylo dokonce již 800 tisíc nových pozic, což souvisí i s probíhajícím stárnutím americké populace, uzavírá CNN.