Podle dostupných dat přinesla Trumpova cla do americké federální kasy do poloviny loňského prosince přibližně 133 miliard dolarů, což je v přepočtu asi 2,9 bilionů korun. Mnohým americkým firmám se ale kvůli clům ve stejnou chvíli snížily marže, což se jim samozřejmě nelíbí, píše agentura Bloomberg[1].
Na jaře loňského roku se na americké soudy s žalobami vůči Trumpovým clům obracely hlavně menší firmy. Postupem času se ale zapojily také velké a celosvětově známé podniky. Mezi ně se řadí třeba Puma, Reebok, GoPro nebo Goodyear. „Do rozjetého vlaku naskakuje čím dál více firem,“ uvedl pro Bloomberg právník John Vecchione.
Zapojily se také dceřiné společnosti velkých zahraničních firem. Mezi ně se řadí třeba japonští prodejci autodílů Yokohama Rubber, Kawasaki Heavy Industries nebo čínská solární společnost LONGi Green Energy Technology.
Ze soudních spisů podle Bloombergu vyplývá, že Trumpova cla ovlivnila více než 300 tisíc firem, které do USA dovážejí zboží ze zahraničí. Nejvýraznější škody sčítají automobilky a podniky v oblasti oděvního průmyslu.
Rozhodne se v pátek
Žalob zároveň s postupem času narůstá. Nejspíš i proto, že níže postavené americké soudy již označily Trumpova cla za nezákonná. Konkrétně uvedly, že Trump použitím zákona určeného pro nouzové situace k uvalení cel překročil své pravomoci. Tato rozhodnutí však platnost cel nezměnila. To se ale může stát po verdiktu Nejvyššího soudu USA, jehož vyhlášení se očekává už v pátek.
Americká média už v listopadu informovala o tom, že nastolená celní politika USA by mohla být skutečně brzy minulostí. Agentura Reuters tehdy uvedla, že Nejvyšší soud USA může mít ohledně legitimity Trumpova postupu při zavádění cel pochybnosti. Konzervativní i liberální soudci Nejvyššího soudu USA se během listopadového slyšení doptávali právníka zastupujícího Trumpovu stranu, do jaké míry zákon z roku 1977 zemi dává prezidentovi pravomoc zavést cla a zda republikánský prezident zasáhl do pravomocí Kongresu.
Trump věří, že soud mu dá za pravdu
Trump však věří, že Nejvyšší soud USA jeho cla za nezákonná neoznačí. „Máme před Nejvyšším soudem USA velký případ. Doufám, že soudci udělají to, co je pro naši zemi dobré. Věřím, že rozhodnou správně. Prezident totiž musí být schopen řídit americkou celní politiku,“ uvedl před několika dny.
Pokud by se tak skutečně stalo, mohla by se Trumpova administrativa pokusit cla zavést znovu, a to jinými cestami. Nabízí se kupříkladu zavedení tarifů s odvoláním na zajištění americké národní bezpečnosti. I v takovém případě se však dá očekávat, že by americké firmy i některé státy USA se na soudy obrátily znovu.
I přes toto riziko však právní oddělení amerických firem již připravují podklady k případnému uplatnění nároku na vrácení cel. „Ještě není možné říct, jak přesně bude refundace vypadat. Firmy, které na to ale nebudou připravené, mohou o šanci získat své peníze zpět přijít,“ uzavřel pro Bloomberg právník Erik Smithweiss.