Stačilo málo a žádná roubenka by nestála. Richardova manželka Tereza zdědila po dědečkovi starou chatu v Beskydech, kterou si před lety koupil na důchod. Prý tehdy nechtěl Beskydy ani severní svah, ale stačilo místo jednou navštívit, aby rychle změnil názor.
A tak měla Tereza na chatu spoustu krásných vzpomínek, jenže stavba byla z konce 50. let minulého století a kromě drobných oprav zůstávala prakticky v původním stavu. Nebyla do ní ani přivedená voda nebo zhotovené hygienické zázemí. Vzhledem k tomu, že jako rodina nebydleli zrovna blízko, chtěl Richard chatu prodat. Tereza se jí ovšem právě kvůli nostalgii dětství nechtěla vzdát. Tím se manželé na nějakou dobu dostali do patové situace, ze které jim cestu neplánovaně ukázal kamarád.
„Jeli jsme do Tyrolska na lyže a on mi představil svůj plán. Chtěl v Jeseníkách stavět roubenky k pronájmu a popisoval mi, jak to bude skvělé,“ vzpomíná Richard. Když nad tím sám začal přemýšlet, stará chata se přestávala jevit jako zbytečnost, ale naopak jako budoucí investice. „Doma mi manželka řekla, že jsem se zbláznil,“ směje se. „Ale na druhou stranu byla nadšená a souhlasila, že jestli si na to věřím, tak do toho půjdeme.“
Podobně hladce probíhal i výběr dodavatele. Stačilo správně mířené doporučení. „Soused přišel s tím, že dělal web pro fajn lidi z Brna, co dělají pěkné chalupy,“ pokračuje. „Oslovil jsem je a na první schůzce ukázal fotky naší chaty. Dodavateli se nápad líbil, tak jsme si plácli.“
Bez zádrhelů by to nešlo
První skutečné problémy nastaly během kontaktů s úřady při vyřizování stavebního povolení. Původní chata se totiž nacházela uprostřed CHKO a novou stavbu bylo možné zhotovit pouze na jejích základech. Toto nařízení je na výsledku dodnes patrné, chalupě zůstal „zub“, který je pozůstatkem předchozí konstrukce. Jak ovšem Richard přiznává, záměrem postavit roubenku byli úředníci naopak velmi nadšeni.
Bylo ovšem zapotřebí vyřešit spoustu dalších náležitostí, aby mohla stavba proběhnout podle plánu. Přestože měla roubenka zachovat půdorys původní chaty, muselo se kvůli požadavkům CHKO vyřídit odnětí pozemku plnění funkcí lesa. Nový plán také vyžadoval vyřešení přívodu vody, což zahrnovalo vyvrtání studny, a kompletní zhotovení odpadních cest.
Výrazným usnadněním celého projektu se ukázaly být dobré vztahy se sousedy. „Byli jsme tu vlastně už trochu místní, protože pozemek zůstal v rodině, a tak nám fandili,“ usmívá se Richard. „Děda našich sousedů pomáhal postavit původní chatu a moc se mu líbila představa, že místo konečně znovu ožije a morálně i technicky zastaralou stavbu nahradí kvalitně zhotovená současná.“
Podporu projevili dokonce i tím, že sami přiložili ruce k dílu. Pomohli totiž zbourat starou chatu, postavit nový sklep a základovou desku, a na dodavatele tak zůstala až samotná roubenka. „Výhodou bylo, že měli všechny potřebné stroje. Kdykoliv jsme něco potřebovali posunout bagrem, jen přejeli louku a vyřešili to,“ pochvaluje si. „Také žulová dlažba, co je před chalupou, byla rok složená na jejich pozemku, než se mohla přepravit sem.“
Ten správný vzhled
Richard už od začátku věděl, že si na sebe nová chalupa bude muset vydělat pronájmem, a tak měl poměrně jasnou představu o jejím vnitřním rozložení. „Chtěl jsem čtyři samostatné pokoje a koupelnu se záchodem v přízemí i v patře. Plus mi šlo o maximální využití výhledu na Beskydy, tak jsem žádal terasu,“ popisuje.
Architekt následně přišel se dvěma návrhy. První se nesl v duchu tradičních roubenek, což také znamenalo malá okna. „Přišlo mi jako strašná škoda tak nádherný výhled tímto způsobem omezit, proto jsme rovnou zvolili ten druhý, modernější, s výraznějším otevřením do krajiny,“ vzpomíná. „A dále jsme chtěli, aby styl chalupy odpovídal době, ve které byla postavena.“ Výsledný vzhled stavby přesto zapadá do místního koloritu, aniž by významněji vystupoval do popředí a strhával na sebe pozornost.
Zvolená podoba nakonec v průběhu času prošla ještě několika změnami. Jednou byl tvar střechy, který původně obsahoval vikýř. Znamenalo by to ale náročnější a dražší realizaci s vyššími nároky na údržbu, tak od tohoto řešení majitel nakonec upustil. Výsledek byl proto zjednodušen na klasickou sedlovou střechu a Richard s odstupem uznává, že mu vikýř nechybí. Jako velké plus bere fakt, že se změna nijak nepodepsala na celkovém vzhledu roubenky. „Stále má šmrnc,“ dodává.
Vnitřní nesnáze
Přestože je Richard (a jak přiznává, tak i jejich hosti) s výslednou podobou chalupy spokojen, po letech užívání se ukázalo několik prvků, které by dnes zvolil jinak. Jedním z nich je dřevěná podlaha v přízemí, tvořená smrkovými prkny. „Dodavatel nám doporučoval dlažbu, my jsme si ale nakonec prosadili dřevo. A dnes bychom to udělali jinak,“ vypráví. „Ošoupaná smrková podlaha je možná součástí kouzla tradičních roubenek, já bych dnes naopak sáhl po dřevu tvrdém, i když samozřejmě za jiné peníze. Nikomu to tu ale nevadí.“
Jako výzva se ukázalo také omítnutí stěn v patře pro jeho prosvětlení. Nějakou dobu hledali ten pravý technologický postup, až sáhli po fasádní probarvené omítce, která zvládne dynamický pohyb dřevěných stěn a dokáže se mu pružně přizpůsobit.
Rychlý start. A co dál?
Stavba byla dokončena v listopadu 2020 a velmi rychle nabrala na popularitě. Jak Richard vzpomíná, lidi byli ochotni zaplatit i dvakrát tolik, aby mohli z města uniknout někam na samotu do přírody.
Chalupa už sice několik let ubytovává spokojené hosty, Richard má ale ještě v plánu hned několik vylepšení. Jedním z nich je venkovní houpačka na spaní, která sice už stojí, ale ještě čeká na řádné otestování. V plánu je také postavit saunu a pořídit k ní ochlazovací sud. „Už máme hotové přípravy, jenom to musíme realizovat,“ vysvětluje. „A stejně jako u chalupy chceme využít náš krásný výhled na Radhošť a Pustevny.“
Asi největším (a zároveň velmi nejistým) záměrem do budoucnosti je hledání dalšího kouzelného místa, kde by mohli postavit druhou roubenku a zúročit v ní všechny získané zkušenosti. „Kdyby se objevilo další krásné místo, klidně bychom do toho šli znova. Ale najít druhé takové není jednoduché. Víme, co chceme – a takových míst moc není,“ uzavírá Richard s úsměvem.
Technické údaje:
- Zastavěná plocha: 55 m2
- Užitná plocha: 105 m2
- Dispozice: 5 + kk
- Konstrukční systém: obvodové stěny lepený smrkový hranol BSH 240 mm, strop a vazba domu smrkové řezivo
- Venkovní a vnitřní nátěr: olej
- Střecha: nadkrokevní izolace, krytina falcovaný plech
- Vytápění: kamna na dřevo a sálavé topné panely
- Větrání: přirozeně okny
- Realizace: 2020, Roubené stavby s.r.o.
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz[1][2]
References
- ^ sruby&roubenky (www.drevoastavby.cz)
- ^ www.datelier.cz (www.datelier.cz)