Zatímco První svátek vánoční je spojen s oslavou narození Ježíše Krista, druhý svátek vánoční[1] – svátek svatého Štěpána – připomíná smrt prvomučedníka a jednoho z jeho nejbližších následovníků. S tímto dnem se pojí nejen křesťanská tradice, ale i řada lidových zvyků.
Svátek svatého Štěpána byl v minulosti vnímán jako čas uvolnění, radosti a svobody. Právě 26. prosince se na venkově ukončovaly nebo znovu uzavíraly pracovní smlouvy s podruhy a čeledíny.
„Mohli odejít, nebo zůstat. Ženy zpravidla měnily službu až na Nový rok. V každém případě ale dostávala čeleď výslužku – pekly se speciální velké koláče a patřilo k ní také maso nebo chleba. V přeneseném smyslu se této odměně říkalo koleda, a proto si ji se svátkem svatého Štěpána dodnes spojujeme,“ vysvětluje Jana Poláková, etnoložka z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
„Na Štěpána není pána“
Odtud pochází i známé rčení, které odkazuje na výjimečný den, kdy byli služební alespoň dočasně zbaveni povinností. Lidé vyráželi na koledu, často s ozdobenými větvičkami, jež historici považují za jeden z předobrazů dnešního vánočního stromku. Druhý svátek vánoční byl oblíbený také mezi studenty – za koledu dostávali jídlo nebo drobné mince.
Koledování původně souviselo se starými pohanskými zvyklostmi. Lidé kdysi věřili, že pomocí koledy mohou změnit svůj osud. Některé vykoledované předměty byly symbolem šťastné, či naopak černé budoucnost. S vlivem křesťanství tato symbolika postupně z koledování vymizela a na koledu začaly chodit hlavně děti.
V 19. století chodili koledníci s hůlkou ozdobenou betlémskou hvězdou a s bedýnkou, kde byly malé jesličky. Pro chudší obyvatele byla koleda vítanou příležitostí, jak si obohatit jídelníček a zajistit si něco navíc na několik týdnů. Dostávali především jídlo nebo drobný peněžní obnos. Dnes se tato tradice udržela už jen na několika místech, zato přetrval zvyk navštěvovat rodinu a přátele.
Svátek svatého Štěpána byl také spojený s pečenou drůbeží, na stolech se tak objevovala kachna, husa nebo kuře. I dnes se v mnoha českých domácnostech na druhý svátek vánoční servíruje slavnostní oběd v podobě pečené drůbeže, ať už je to kachna, husa nebo krocan.
Samotný svatý Štěpán byl řecky mluvící Žid, který přijal křesťanství a patřil k prvním jáhnům rané církve. O jeho mládí, povolání a rodině se neví nic. O vzkříšení Ježíše Krista kázal s takovou horlivostí, že se znelíbil židovské veleradě. Ta jej nechala zatknout a kolem roku 35 našeho letopočtu byl Štěpán ukamenován. Stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. V lidové tradici je dodnes uctíván také jako patron koní.