Donald Trump si na chvíli odpočinul od migrace a obchodních válek, aby Americe naservíroval nápad, který se na první pohled jeví jako dokonalý vtip: kei cars v USA. Japonské miniaturní krabičky na kolech, které v Tokiu spořádaně kličkují mezi mrakodrapy, by podle prezidentova nápadu měly brázdit americké silnice. I v Evropě se na toto téma hovořilo, ale zatím bez nějakého výsledku.
Trump svým exekutivním pokynem fakticky přiznal, že i v Americe, zemi posedlé obřími pick-upy a SUV, existuje segment populace, která potřebuje opravdu levné a malé auto. A tak vydal pokyn ministru dopravy Duffymu, aby „okamžitě schválil výrobu“ těchto vozidel, což naznačuje snahu o rychlé odbourání pravidel. Avšak formální změna je dlouhý a složitý proces, který vyžaduje návrhy pravidel, veřejné připomínkování a rozsáhlé testování.
Normy jsou psané pro pojízdné bunkry
Tyto japonské minivozy, které jsou v Tokiu daňově zvýhodněné a mají speciální parkovací podmínky, jsou v podstatě navržené pro nižší rychlosti a městský provoz. Jejich bezpečnostní standardy, byť pro Japonsko dostatečné, by v přímém souboji s mamutím Fordem F-150 nebo Chevroletem Tahoe znamenaly jen hromadu zmačkaného plechu.
Americké Federální bezpečnostní normy jsou psané pro pojízdné bunkry, a právě v nich leží zásadní kámen úrazu. Aby kei car mohl být v USA legálně prodáván, musel by projít nákladnými úpravami. A tady nastává paradox: Jakmile do miniaturní konstrukce naroubujete americké airbagy, výztuhy a nárazníky, jeho cena vzroste, jeho spotřeba se zhorší a celá původní myšlenka – levné vozítko – vezme za své.
Trump se nicméně snaží o další kolo protekcionismu: kei cars ano, ale Made in USA. Jenže která americká automobilka bude ochotna investovat miliardy do výroby pro segment, který v Americe dlouhodobě neexistuje? Američané chtějí obry, a kdo chce malé auto, koupí si osvědčenou hondu nebo kiu. Trumpův příkaz tak zní spíše jako politický výkřik, který má demonstrovat jeho odhodlání bojovat proti byrokracii a zároveň podpořit domácí průmysl.
Realita je taková, že kei cars sice teoreticky cestu na americký trh mají, ale pouze skrze náročnou a drahou modernizaci. Dokud Amerika nezačne myslet jako Tokio – úsporně, prostorově a s ohledem na ucpaná města – zůstane tento návrh jen další miniaturní utopií v zemi, kde vládnou obří pick-upy.
Trump chce matchboxy Made in USA
Návrh Donalda Trumpa na zavedení kei cars ve Spojených státech je reálný v tom smyslu, že vydal pokyn k prozkoumání a odstranění regulačních překážek. S trochou nadsázky by se tak mohlo jednat o hnutí „Make America Small Again“ (MASA).
Faktická realizace tohoto rozhodnutí ale čelí mnoha významným překážkám. Kei cars, jak jsou navržena v Japonsku, nesplňují současné přísné americké federální bezpečnostní normy pro motorová vozidla, zejména v oblasti odolnosti proti nárazu a ochrany cestujících.
Jakékoli snížení bezpečnostních standardů by ale bylo vysoce kontroverzní. Úprava předpisů by mohla vést buď k vytvoření nové, méně bezpečné kategorie vozidel, nebo k zařazení Kei Cars mezi auta s omezenou rychlostí a možností využití.
Pokud se má něco podobného objevit na silnici vedle pick-upu vážícího čtyři tuny, je to skutečně na pováženou. Japonský inženýr by řekl: „To je nebezpečné.“ Americký právník by řekl: „Těším se na žaloby!“ A bezpečnostní organizace NHTSA by zase nejraději řekla: „Nás do toho netahejte.“ Otázkou ale navíc je, zda by Američané tyto malé pojízdné krabičky vůbec kupovali.
Na výzvu však okamžitě zareagoval Fiat, který slovy svého šéfa Oliviera Françoise během akce Art Week v Miami oznámil svůj záměr uvést malé Topolino na trh v USA již v příštím roce. Stalo se tak během odhalení upraveného vozu od umělce Romera Britta, zakladatele hnutí Happy Art, vystaveného ve velkém sále Britto Palace v Miami.
Změkčení flotivé spotřeby aut na spadnutí
Administrativa Donalda Trumpa navíc koncem roku 2025 spustila dramatický obrat v americké automobilové politice, který je charakterizován zásadním rozhodnutím, jež signalizuje odklon od ekologické agendy předchozí Bidenovy vlády a klade důraz na finanční dostupnost a konkurenční výhodu.
Pilířem této nové politiky je radikální uvolnění standardů spotřeby paliva (CAFE – Corporate Average Fuel Economy). Jedná se o federální předpisy, které stanovují průměrnou spotřebu paliva, jaké musí dosáhnout celá flotila nově vyrobených osobních automobilů a lehkých nákladních vozidel (dodávek, SUV) prodaných v USA každým výrobcem.
Vznikly v roce 1975 po arabském ropném embargu, primárně za účelem snížení spotřeby ropy a zlepšení energetické bezpečnosti USA. Normy se od té doby vyvíjely, přičemž významné zpřísnění přišlo se zákonem Energy Independence and Security Act z roku 2007 a poté za Obamovy a Bidenovy administrativy. Před Trumpovým zásahem byly stanoveny flotilové limity od modelového roku 2025 na úrovni 4,7 litru na 100 km. V prosinci Trumpova administrativa nově navrhla zvýšení na 6,8 litru na 100 km do roku 2031. Optikou evropských norem pro oxid uhličitý se jedná o změnu o plných 49 g/km. Pokud by toto udělala EU, změnily by se limity prakticky o polovinu a automobilky by to mohly opět volněji dýchat.
Dojde i na omezení zvýhodňování elektromobilů
Toto opatření má především finanční motivaci: snížení regulatorních požadavků usnadňuje automobilkám výrobu vozidel s konvenčními benzínovými motory a snižuje tlak na masovou elektrifikaci, což má vést k ekonomicky dostupnějším novým automobilům pro americké rodiny. Trump tyto kroky obhajuje jako ochranu pracovních míst v průmyslu a z jeho pohledu konec absurdních emisních norem a environmentálního podvodu.
Trumpova administrativa současně navrhla zrušení systému emisních kreditů, který umožňoval automobilkám s méně úspornými vozy nakupovat kredity od firem s vysoce úspornými modely (jako je Tesla). Tento krok by měl zamezit umělé podpoře průmyslu elektromobilů.
Kritici naopak namítají, že zmírnění norem povede k vyšším dlouhodobým nákladům na palivo pro spotřebitele, zvýší emise a sníží globální konkurenceschopnost amerických automobilek v oblasti čistých technologií.