Vrchol epidemie by letos mohl být podle předsedy Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého ještě v lednu, protože epidemie letos začala dřív.
V porovnání s prvním lednovým týdnem, který ale výrazně ovlivnil konec vánočních prázdnin, v minulém týdnu nemocnost akutními respiračními infekcemi, mezi které lékaři kromě chřipky počítají také covid-19 a další choroby, vzrostla o 71 procent na 1583 na 100 tisíc obyvatel.
„Při relativním porovnání nemocnosti před Vánoci a nyní vidíme aktuálně výrazný vzestup nemocnosti zejména u dospělých,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl. Nejvyšší počet hlášených nemocných na populaci je podle něj ve Zlínském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.
„Přesnější předpovědi jsou obtížné, protože většina případů je způsobena virem chřipky A (H3N2) v nové variantě K, která se výrazně liší od kmenů cirkulujících v předchozích letech. Zatím také nevíme, zda na současnou vlnu chřipky A naváže ještě menší únorová vlna chřipky B,“ sdělil Dlouhý.
Lékaři evidují, že lidí ve vážném stavu na JIP v nemocnicích v této sezoně skončilo zatím 151, loni do 3. února pak 175. „Chřipku opravdu není radno podceňovat. Především u starších a imunitně oslabených může znamenat závažné až život ohrožující komplikace,“ uvedla ředitelka SZÚ a hlavní hygienička Barbora Macková. Většina, 44 zemřelých, je ve věkové skupině od 65 let.
Za celou sezonu 2024/2025 do poloviny března lékaři evidovali 470 pacientů s chřipkou na ARO či JIP, z nich 128 zemřelo. Bylo to víc než za předcházející sezonu, kdy bylo hospitalizovaných 436 a zemřelých 107. Do statistik se dostanou jen lidé, kteří zemřeli v nemocnici. Odborníci odhadují, že každý rok chřipce v Česku podlehne zhruba 1 500 osob.