Podle současných pravidel EU musí mít všechna nová auta od roku 2035 nulové emise. Nově se však má být chystané snížení emisí CO2 omezit na 90 procent oproti úrovním z roku 2021. V původním plánu se počítalo se 100 procenty.
Revize umožní automobilkám nadále prodávat určité množství nových vozů se spalovacími motory, stejně jako plug-in hybridy a vozy s prodlužovačem dojezdu, uvedla podle agentury Bloomberg[1] Evropská komise. Blok stanovil podmínku, že výrobci budou muset dodatečné znečištění kompenzovat používáním nízkouhlíkových nebo obnovitelných paliv, případně lokálně vyráběné zelené oceli.
„Tento balíček bude záchranným lanem pro evropský automobilový průmysl,“ uvedl podle Bloombergu místopředseda Komise Stéphane Séjourné. „Využíváme všechny páky, které máme k dispozici — zjednodušení, flexibilitu, evropskou preferenci, cílenou podporu a inovace.“
Co je coHybrid – Vůz kombinující spalovací motor a elektromotor. Baterie se dobíjí jízdou a rekuperací, nelze ji nabíjet ze zásuvky. Elektřina slouží hlavně k podpoře spalovacího motoru. Plug-in hybrid – Hybrid s větší baterií, kterou lze nabíjet ze zásuvky. Umožňuje čistě elektrickou jízdu na desítky kilometrů, po vybití funguje jako běžný hybrid. Prodlužovač dojezdu – vůz je poháněn výhradně elektromotorem, ale má malý spalovací motor, který neslouží k pohonu, pouze vyrábí elektřinu a prodlužuje dojezd po vybití baterie. |
Komise zároveň stanovila podmínku, že automobilky budou muset dodatečné znečištění kompenzovat využíváním nízkouhlíkových nebo obnovitelných paliv, případně lokálně vyráběné zelené oceli.
Podle agentury představuje tento krok nejvýznamnější ústup Unie od její zelené politiky za posledních pět let. Přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor oznámila odpisy ve výši 19,5 miliardy dolarů a zrušení několika modelů elektromobilů v reakci na politiku administrativy Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech.
V Evropě se navíc už naplno projevují ekonomické dopady ambiciózních transformací a rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy a Čínou tlačí EU k tomu, aby více upřednostňovala ochranu vlastního průmyslu, píše Bloomberg. Ačkoli unie slíbila dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, vlády i firmy zesilují výzvy k větší flexibilitě a varují, že příliš striktní cíle by mohly ohrozit ekonomickou stabilitu.
Evropské automobilky se potýkají i s čínskou konkurencí, a to jak na svých domácích trzích, tak na čínském, který byl pro západní značky dříve významným zdrojem zisků.
V důsledku všech těchto vlivů se firmy jako Stellantis, Mercedes-Benz Group či Volkswagen pustily do intenzivního lobbingu i s pomocí politiků. Na začátku prosince se na Evropskou komisi obrátilo šest premiérů s žádostí o povolení plug-in hybridů, prodlužovačů dojezdu a technologii palivových článků, připomíná Bloomberg.
Nové návrhy EU rovněž zahrnují kroky k „zelenější“ správě firemních vozových parků a k podpoře malých elektrických vozidel vyráběných v Evropě. Elektromobily kratší než 4,2 metru budou těžit ze systému tzv. „superkreditů“, díky nimž se budou do emisních cílů započítávat výrazněji. Zároveň získají desetiletou výjimku z některých bezpečnostních požadavků a pobídky v podobě speciálních parkovacích míst a dotací.