Už loni před koncem roku jste jako Unie destilatérů varovali, že spotřební daň, která se loni i letos zvedala o 10 procent a od příštího roku se má zvednout o dalších pět procent, se přes její navýšení nepovede ve skutečnosti ve větší míře vybrat. Jak to nakonec dopadlo
Prakticky se děje to, co jsme říkali od začátku říkali, že se stane. Už když se zvedala daň mezi lety 2019 a 2020 o 13,2 procenta, najednou došlo k poklesu výběru o zhruba 500 milionů korun. Následně výběry pomalu rostly, pohybovaly se mezi 8,5 až 9 miliardami. A pak přišla současná vláda a vymyslela geniální plán zvýšit daň třikrát z sebou. Z jejího pohledu to vlastně docela geniální skutečně bylo, protože tím propad výběru odložili o ty tři roky a odnese to nová vláda premiéra Babiše.
Jak nyní vypadá situace na trhu?
Zažíváme krušné časy, když se člověk baví zejména s velkými producenty, jsou v křeči, omezují rozpočty, nevymýšlejí nové věci, a to už třetí rok po sobě. Například jedna z největších likérek u nás – Rudolf Jelínek – s tím bojuje docela zajímavou metodou. Koupili podíl[1] v německé palírně, přes kterou se jim daří dobře distribuce v Německu. Zatímco dříve prodávali kořalku východním Němcům od nás, dnes ji prodávají nám z východního Německa, kde je daň z lihu a DPH nižší. Rozdíl v cenách může být jedno až dvě eura na láhev. Když si člověk koupí karton, tak už jde o citelnou úsporu.
Očekáváte, že v důsledky zvýšené spotřební daně klesne spotřeba alkoholu? To by nebyla zase tak špatná zpráva.
Takhle jednoduché to není, sníží se spotřeba lihovin, které jsou daní zatížené, ale ne spotřeba alkoholu jako takového. Lidé do sebe ethanol stejně dostanou, jen z jiného zdroje. Například z nápojů, které dani nepodléhají a podle všeho v dohledné době nebudou.
Dřív jste hovořili o nárůstu černého trhu v návaznosti na příliš vysokou spotřební daň.
Ano, černé pálení kvete. S lehkou nadsázkou bych skoro řekl, že kdybych dneska chtěl udělat palírnu a vydělávat na pálení peníze, musím postavit palírnu černou. Z Polska si snadno koupíte kotel z pivní bečky doplněný o jednoduchou rektifikační komoru v ceně kolem 12 tisíc korun. V pěstitelské pálenici odvedete na dani 195,5 Kč za laa (litr absolutního lihu, pozn. red.).
Vypálíte-li doma lehce přes 120 l destilátu úspora na dani vám zaplatila tu polskou kolonu. Tohle prostě černému trhu musí prospívat. U pivovarníků se, co tak člověk pozoruje v posledních letech, také příliš neslaví. Myslím tedy, že obecně se konzumace přesouvá do vína. Mimochodem, víno začíná být startovacím alkoholem u mladých. Dříve to bylo jasně pivo, ale teď už to tak není. Víno a například ready to drink nápoje na jeho bázi se tady hodně derou nahoru. Ono hlavně u piva už dávno neplatí, že je v hospodě levnější než voda.
Letošní rok by měl být z hlediska úrody velmi dobrý, vnímáte to jako paliči stejně?
Podíváme-li se za delší období, třeba 10 let, nebyl letošek skvělý, spíš průměrný. Z pohledu posledních tří let, kdy pěstitele trápily mrazíky a další neblahé vlivy, byl letošní rok fantastický. Meziročně bude asi o 10 až 15 procent větší produkce pálenic.
Whisky jede, úletem je vypálený zázvor
Jaké jsou poslední trendy v pálenkách? Ještě pořád jede česká whisky
Whisky roste, ale česká whisky komunita je lokální produkcí už hodně nasycená. Nadšení whiskaři dříve všemu velmi fandili, teď velmi pečlivě volí, kam investují. Nakonec i my jsme nedávno uvedli vlastní whisky. Finální zrání absolvovala v sudu, ve kterém byl předtím 4,5 roku 33° Imperiální Stout z pivovaru Zichovec.
Myslím, že pro zaujetí v našem whisky rybníčku je potřeba právě takováto zajímavá věc. Nějaké prolnutí světů piva, vína, whisky a destilátů. Vlastně i ten sud od nás putoval dál. Zraje v něm spontánně kvašené pivo, které bude za pár let měsíců či let určitě extrémně zajímavé. Trendem poslední doby jsou ready to drink nápoje. Letos opravdu vystřelily. Však jen my, prodejce s velmi úzkým zaměřením, jsme prodali přes 25 tisíc plechovek.
A u samotných pálenek?
Dlouhodobě opouští slivovice svou dominantní pozici. Vždy tady byla taková až svatá trojice. Slivovice, hruškovice, meruňkovice. Slivovice dominovala, za ní dlouho nic a potom hrušky a meruňky. Vypadá to, že brzy to budou hrušky, až pak slivky a meruňky. U nás už v prodejích hruškovice se slivovicemi remizují. Navíc slivovici hodně táhne gastronomie.
V Česku je trochu paradoxní, že nenosí gastronomie trendy k hostům, ale naopak oni do gastronomie. Mimoto roste zájem o netradiční věci – před pár lety jsem říkal, že trendem bude kdoule. Vyplnilo se a kdoulovice už je docela zavedená pálenka. Letos šly na trh hned tři mišpulovice. To je pálenka, kterou profesionálně nikdo roky neudělal.
Největším úletem letošního roku je vypálený zázvor – nemůže se to jmenovat zázvorovice, protože je to z kořene a ne z ovoce – tedy to lihovar nazval ginger spirit a pak citronovice. Ta už se tak jmenovat může a fakt je to vykvašený a vypálený citron.
Proti tomu trochu ustupuje z pozic višňovice. Dlouhodobým trendem je pak staření destilátů. Každým rokem putuje do sudů více ovoce. Zkouší se sudy nové či po jiných destilátech. Kreativita kombinací vlastně nezná mezí. Však my máme v nabídce třeba ananasovici, která ležela v sudu po pineau des charentes.
References
- ^ Koupili podíl (www.idnes.cz)