Ochota investovat je nyní v české populaci značná, zvlášť u mladší a střední generace. Potvrzuje to letošní průzkum společnosti Czech Asset Investments a investiční platformy Investona. Sonda mapovala investiční apetit lidí ve věku 18 až 55 let s příjmem vyšším než 20 tisíc korun měsíčně, kteří uvádějí, že jsou schopni ušetřit minimálně pětistovku. Výsledek je zajímavý.
„Téměř polovina dotázaných již nějakým způsobem investuje, což je zhruba 1,65 milionu lidí. Dalších 29 procent investice zvažuje a 24 procent Čechů se investování nebrání, což představuje dalších 1,85 milionu lidí,“ přibližuje výsledek zjištění Radek Stacha, člen představenstva společnosti Czech Asset Investments.
Klíčové motivace jsou především tři. Celkem 63 procent lidí ve věku 18 až 55 let je dnes přesvědčeno, že investice umějí výrazně lépe zhodnotit volné prostředky než konzervativní střádání. Druhou nejzásadnější motivací je lépe se zajistit na stáří či důchod. A třetí klíč, který zvyšuje apetit lidí k investicím, je potřeba ochránit své volné prostředky před inflací.
Klíčové motivace k investování:
|
Určitá rizika, která hodnotu investovaných peněz ovlivňují, však berou muži proti ženám jinak. „Výsledky našeho průzkumu jasně oddělují dva investiční světy. Muži se primárně zaměřují na potenciál rychlého zhodnocení a nebojí se tržního rizika, kdežto ženy kladou vyšší důraz na finanční jistotu a bezpečí. Tento konzervativní přístup je v pořádku, ale zároveň je brzdí v dosahování dlouhodobě nadprůměrného zhodnocení peněz, obzvláště v době vyšší inflace,“ komentuje situaci Petr Žabža, vedoucí týmu Investic v Air Bank.
Jak vnímá investice starší generace 55+
A jak dnes vnímají investice lidé ve věku 55 plus? Podle průzkumu UniCredit Bank si čtvrtina této starší generace uvědomuje, že měli začít investovat dříve a méně utrácet za potřebu.
„Často se setkáváme s tím, a potvrzují to i data průzkumu, že klienti zpětně litují, že s investováním nezačali dříve. Pokud shrneme zkušenosti z praxe, pak by starší verze klienta svému mladšímu já pravděpodobně poradila: začni investovat co nejdříve, nepromarni čas. Klienti často tvrdí, že si to uvědomili až příliš pozdě,“ říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.
Nejen průzkumy, ale i dnešní realita ukazují, že zájem o zhodnocování vlastních úspor prostřednictvím investování v Česku nebývale roste. Příliv peněz do investičních fondů, ve kterých mají Češi již 2,17 bilionu korun, zrychluje.
Potvrzuje to i největší domácí banka Česká spořitelna, která před koncem letošního roku zaznamenala dva významné milníky. „Počet lidí, kteří prostřednictvím Spořitelny investují, se vůbec poprvé vyšplhal přes 750 tisíc a objem spravovaných investic překonal hranici 500 miliard korun,“ říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí ČS.
O jaké investice mají občané zájem?
A do čeho investují běžní občané? Podle Filipa Hrubého většina klientů, kteří investují prostřednictvím České spořitelny, volí formu pravidelných investic – nejčastěji do podílových fondů. Fondy jsou zároveň nejoblíbenějším cílem investic pro lidi ve středním a seniorním věku. Mladá generace volí i méně konzervativní investice do akcií a jejich frakcí, a také do ETF. Stále větší oblibu získávají také investice do firemních dluhopisů.
Roste také zájem o Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který oslaví začátkem ledna druhé výročí. Podle Asociace pro kapitálový trh si DIP vede velmi dobře. Na konci září měli Češi uzavřeno již více než 184 tisíc aktivních smluv a objem aktiv přesáhl 5,9 miliardy korun. Do konce roku se předpokládá překročení hranice 200 tisíc smluv. Největší zájem o DIP se totiž zvedá v prosinci, tedy na konci roku, kdy investoři chtějí využít maximální daňovou úsporu. Díky možnosti odečíst si ze základu daně až 48 tisíc korun lze tak ročně ušetřit až 7 200 korun.
Na státní důchod se Češi moc nespoléhají
„Je dobře, že si většina lidí uvědomuje, že na státní důchod se spoléhat nedá – to je velký posun. Mnoho lidí však vlastní zajištění na stáří podceňuje, a to je škoda. Klíčové je začít si odkládat co nejdříve, aby složené úročení mělo čas pracovat. Čím dříve totiž začnu, tím menší částky mi bude stačit dávat stranou,“ poznamenává produktový ředitel Portu, Martin Luňáček.
„Veřejnost stále více chápe, že na důchod je třeba investovat, a ne spořit. A je jenom dobře, že se u nás s investováním roztrhl pytel, zejména mezi mladými,“ dodává Dominik Stroukal, člen NERV a ekonom Metropolitní univerzity Praha. Finanční rozhodnutí, která činíme během života, mají zásadní vliv na naši budoucí stabilitu a možnosti. Včasné plánování, rozvážné nakládání s penězi a otevřenost vůči investicím mohou tak být klíčem k větší jistotě v pozdějším věku.
Zlepšuje se finanční stabilita rodin
Ačkoliv se Češi v oblasti investování posouvají kupředu, zdaleka ne všichni využívají investiční potenciál naplno. I přes rostoucí popularitu investování v Česku existuje podle analytičky WOOD & Company Evy Sadovské stále značný prostor pro efektivnější nakládání s úsporami. Co tedy brání domácnostem investovat více? Brzdou do určité míry mohou být slabší vědomosti v oblasti investic, ale také nedostatek peněz.
Dobrá zpráva ale je, že úspory českých domácností během posledních dvou let rostou a citelně se zlepšila finanční stabilita rodin. „Vykrýt výpadek příjmů po dobu tří měsíců by totiž letos už dokázalo nikoliv jen 55 procent domácností jako v roce 2023, ale téměř dvě třetiny. Je to další známka pozitivního vývoje finanční situace domácností,“ říká hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek.
O jaké investice mají zájem bohatí Češi?
A jak investují ti, kdo mají dostatek financí, tedy dolaroví milionáři? Těch je v Česku podle odhadů okolo 30 tisíc a převážně jde o muže. Jejich finanční apetit pravidelně zjišťuje unikátní průzkum J&T Banky nazvaný Wealth Report. Letos se do této v pořadí již patnácté sondy zapojilo 318 nejbohatších Čechů.
„Čeští dolaroví milionáři jsou z větší části první generací bohatých. Nezískali svůj majetek dědictvím, ale prací a dlouhodobým podnikáním. Nyní ale postupně mění své návyky, kdy se od každodenního řízení byznysu přesouvají k aktivnímu investování,“ říká Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky. Podle něj totiž část podnikatelů, kteří předávají nebo prodávají své firmy, získává výrazné přebytky kapitálu a hledá nové způsoby jeho zhodnocení. A jsou v tom velmi úspěšní.
Unikátní průzkum potvrdil, že investovat tito bohatí lidé umí velmi dobře. „Vyčlení si čas na získávání informací, umí je vytěžit i ze sociálních sítí, umí peníze včas zapojit, využít i nové příležitosti a umí pracovat i s rizikem,“ poznamenává Koděra.
Zkrátka informovanost, znalosti a zdravá míra rizika jsou pro bohaté Čechy klíčem k tomu, jak udržet a zhodnocovat svůj majetek. A ještě jedna věc u nich funguje. Své zkušenosti předávají svým potomkům a od mladé generace, která myslí globálně, si odnášejí nové postřehy, flexibilitu i pohledy na ekologii.
Letos bohatli čeští dolaroví milionáři rekordním tempem, s optimismem hledí i na další rok a věří, že jejich majetek dále poroste. K růstu jejich bohatství v roce 2025 přispěly poprvé za dobu průzkumu nejvíc akcie, a to víc než jejich vlastní podnikání. Následují investiční nemovitosti, jejichž význam po dvou letech opět roste, do kterých letos investovalo letos 37 % z nich. Na třetím místě jsou letos dluhopisy, na které sází 34 % bohatých.
A od kterých investic očekávají v současné době a v příštím roce nejzajímavější zhodnocení? Polovina z nich vidí největší příležitost v investicích do private equity a soukromých firem. „Počet firem na burzách dlouhodobě klesá a stále více z nich získává kapitál soukromě. Private equity tak dává přístup k rostoucím firmám a zároveň méně podléhá krátkodobým výkyvům, což je důvod, proč mu věnují čeští dolaroví milionáři stále větší pozornost,“ komentuje trend Roman Koděra.
Na druhém místě jsou investice do akcií (44 procent), třetí příčku si drží stavební pozemky (34 procent) a čtvrtou příležitostí jsou investice do startupů a začínajících firem, do nichž chce investovat 26 procent českých majetných investorů.
Na opačném pólu příležitostí, které v roce 2026 moc vynášet nebudou, jsou podle bohatých Čechů především termínované vklady, ale také státní dluhopisy a drahé kovy a drahokamy. Nevěří ani moc bitcoinům. „Neinvestuje do nich drtivá většina bohatých. Kryptoměny považují stále za rizikové. Přesto do nich zkouší investovat, ale jen drobné procento svých peněz, nejvýše do 5 procent,“ uzavírá Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky.