V letech 1921 až 1960 vzniklo po celém světě více než 220 tisíc kusů – od Španělska přes Francii a Polsko až po Austrálii a Argentinu. Řada výrobců se tímto strojem inspirovala a stavěla jeho odvozeniny či přímé napodobeniny. Jeho tvůrcem byl bavorský konstruktér Fritz Huber.
Bulldog byl levný, jednoduchý a odolný traktor s jednoválcovým dvoutaktním motorem o objemu nejprve 6, později 10 litrů (od 9 do 40 kW výkonu). Dokázal jezdit téměř na jakékoli palivo, což výrazně přispělo k jeho oblibě. Před startem bylo nutné spodní část hlavy motoru rozpálit do ruda pomocí letlampy. Poté se sundal volant s kusem hřídele, z boku se nasadil na setrvačník klikového hřídele a motor se ručně roztočil. Celý postup zabral několik minut. Po naskočení motoru musel řidič volant rychlým, nacvičeným pohybem sundat, jinak hrozilo zranění – stačí se podívat na naše video.
Tento postup sice vyžadoval zkušenost a fyzickou zdatnost, ale na druhou stranu byl spolehlivý a nezávislý na elektrické energii, což bylo v meziválečném období velkou výhodou.
Typickým znakem motoru byl také jeho hluboký, pomalý chod. Jednoválcový dvoutaktní agregát pracoval při velmi nízkých otáčkách a vyznačoval se vysokým točivým momentem. Díky tomu byl Bulldog schopen táhnout těžké náklady i při minimální rychlosti, což zemědělci velmi oceňovali.
Jeho výroba, provoz a údržba byly primitivní. Však měl také motor jen velmi malou účinnost; zato dokázal spalovat doslova cokoliv.
Kvůli dvoutaktnímu principu hrozilo při pomalé jízdě do kopce s plně naloženým přívěsem nebezpečí, že píst po vstříknutí paliva nepřekoná horní úvrať a motor se rozběhne opačným směrem. Důsledkem by bylo nečekané a velmi rychlé couvání traktoru zpět dolů ze svahu.
Výroba Bulldogu se postupně rozšířila i mimo Německo. Kromě licenční produkce ve Španělsku (například ve firmě Piera, později Ebro) se traktory Lanz Bulldog montovaly nebo kompletovaly také ve Francii, Velké Británii či Nizozemsku. Díky exportu se dostaly do celé Evropy, Jižní Ameriky i Austrálie, kde si získaly pověst téměř nezničitelných pracovních strojů vhodných do náročných podmínek.
V průběhu let vznikla celá řada variant – od malých stacionárních motorů a lehkých traktorů až po těžké tahové stroje pro zemědělství, lesnictví a průmysl. Označení modelů zpravidla odkazovalo na výkon, rozchod kol nebo určení stroje. Některé verze byly vybaveny ocelovými koly s hroty, jiné už měly pneumatiky, což výrazně zlepšilo jejich použitelnost na poli.
Dodnes je Bulldog častým exponátem na veteránských srazech a přehlídkách historické techniky, kde patří k největším atrakcím díky svému zvuku, kouři i nezaměnitelnému vzhledu. A startování, to je doslova rituál, uznejte.