Kdo o superdávku požádá, musí počítat s tím, že úřady práce prověří jeho majetkové poměry. Nové žadatele nebo i stávající příjemce dávky prověří úřady práce na katastru nemovitostí, v registru vozidel a zkontrolují i jejich stavy na bankovních účtech.
„První věc, kterou je třeba říci, je to, aby ti, kteří některou z dávek pobírají, a nepožádali si o ni znovu do konce loňského roku, aby si o novou superdávku požádali co nejdříve a vyhnuli se prodlevě,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Podle něj to má hned několik důvodů. Tím prvním je, že požádat o novou dávku online není úplně snadné, a čím dříve se začne, tím je jistější, že úřady práce novou žádost zaevidují a odbaví. Další důvod je ten, že bez nové žádosti o novou superdávku úřady podporu nevyplatí.
Podání žádosti zjednoduší Jenda
„O novou superdávku se žádá přes webovou nebo mobilní aplikaci Jenda[1]. Podmínkou je mít aktivní bankovní identitu nebo mobilní klíč eGovernmentu,“ upozorňuje Kučera.
Další možností je osobně navštívit pobočku úřadu práce. Podle doporučení ministerstva práce a sociálních věcí je ale vhodné se předem objednat. Lidé se tak vyhnou frontám na úřadech práce. Proto ten, kdo může, by měl podle ministerstva o dávku žádat online v aplikaci Jenda. I když je možné, že i přes internet, jak ukazuje praxe, může dojít ke komplikacím. Například v nahrávání dokumentů, které některým lidem trvalo i hodiny.
„Systém opakovaně vyžaduje již vložené přílohy a často dochází k výpadkům. Celý proces tak trvá i několik hodin,“ potvrzuje ne vždy bezproblémové podávání online žádostí předseda Výboru Asociace občanských poraden (AOP) Hynek Kalvoda.
Odvolává se na hlášení poradců AOP z terénu, kteří uvádějí, že bez pomoci druhých by někteří lidé žádost o dávku vůbec nepodali. Problém je podle něj i v tom, že zejména starší lidé nemají chytrý telefon, počítač, natož pak bankovní identitu. A tito lidé pak nemají vůbec šanci o superdávku online požádat.
„Lidem, co ale i tak plánují požádat o dávku fyzicky s asistencí pracovníka úřadu práce, se doporučuje, aby se na konzultaci předem objednali skrze systém úřadu práce,“ podotýká David Kučera.
Komu superdávka nahrává
Zajímavé jsou i dopady nové superdávky do rozpočtu státu, ale i samotných domácností. Ty nebyly známy v době, kdy někdejší vedení ministerstva práce superdávku prosadilo, a známy nejsou dodnes. Dopady změn do praxe se ale zabývali výzkumníci agentury PAQ Research, kteří o nich vypracovali analýzu[2]. Podle zjištění agentury se dá obecně očekávat, že klesne podíl domácností s nárokem na dávku státní sociální pomoci, tedy superdávku.
„Zavedením superdávky klesne podíl domácností s nárokem na dávky z 29 procent na zhruba 23 procent,“ uvádí autoři analýzy.
U příjemců některé ze čtyř sloučených dávek přijde o nárok asi 14 procent domácností v důsledku sledování majetkových poměrů. A mnohým příjemcům dávek podle PAQ Research klesne výše nové dávky oproti tomu, kolik jim stát na dávkách vyplácel v součtu před jejím zavedením.
„Reálně čerpaná výše dávek u současných příjemců ale klesne méně, v průměru o zhruba pět procent,“ uvádí se v analýze. To proto, že sjednocení podpor do jedné superdávky na druhou stranu pomůže domácnostem nečerpajícím všechny dávky, na které měly nárok. Typicky jde o rodiny s dětmi, které dnes často berou jen přídavek na děti a nikoliv příspěvek na bydlení.
Komu superdávka nenahrává
Podle autorů zmíněné studie dávková reforma ale povede k nárůstu chudoby hlavně u nízkopříjmových domácností s jedním členem, například seniorů.
„Výrazně omezí nárok u chudších domácností v druhém příjmovém decilu a domácností jednotlivců. U těchto domácností mohou změny vést k nárůstu příjmové chudoby,“ upozorňují na nerovnováhu u superdávky autoři studie.
Například jednočlenné domácnosti klesne podpora v bydlení podle nových parametrů od čistého příjmu 11 tisíc korun, což je dvojnásobek životního minima. Pracovní bonus klesá od dosažení příjmu 8 800 korun (1,6násobek životního minima). To znamená, že je zanedbatelný už při minimální mzdě.
„Další příčinou poklesu u jednočlenných domácností je rozdělení kategorie normativních nájmů pro jednu až dvě osoby v domácnosti na dvě samostatné kategorie normativních nájmů,“ upozorňuje dále analýza.
To nepovede k ničemu jinému, než že jednočlenným domácnostem klesnou uznatelné výdaje na bydlení, a sníží se výše přiznané dávky. „Tyto faktory dopadají i na samostatně žijící důchodce a jiné menší zranitelné domácnosti i přesto, že zranitelné domácnosti mají v systému superdávky vyšší uznatelné náklady na bydlení,“ uvádí analýza.
Odhadem tak zavedením superdávky přijde o podporu zhruba čtvrtina samostatně žijících seniorů. A více než polovina jednotlivců do 65 let bez zranitelnosti.
Superdávka nejspíše změní parametry
„Superdávka v základu špatná není už kvůli tomu, že některé dávky slučuje, čímž věc zdá se zjednodušuje. Problém je ale v provedení. V tom, jak obtížně se o ni žádá online, nebo v tom, jak fungují naše úřady,“ říká David Kučera. Zároveň upozorňuje, že je docela možné, že jakmile se superdávka jen trochu zavede, záhy se změní nebo upraví její parametry. V tomto případě podle něj ale nemusí jít nutně o změnu k horšímu.
„Jde o to, že v superdávce je i přídavek na dítě. A ten, jak plyne z vyjádření nového ministra práce, do ní tak úplně nepatří. Podle něj se nejedná o dávku pro lidi v nouzi, ale standardní nástroj prorodinné politiky. Což je důvod, proč mluví o tom, že by ji ze superdávky vyjmul,“ vysvětluje Kučera. A dále říká, že se rozhodně nechce pouštět do politických úvah, ale i podle jeho názoru na tom docela jistě „něco je“.
„Tady jde o to, jestli si řekneme – dobře, nám nejnižší porodnost v historii nevadí, smíříme se s ní stejně jako s nízkými důchody, které z toho poplynou. A také si řekneme – dobře, rodiny s dětmi, lidi v produktivním věku, kteří hlavně táhnou naši ekonomiku, nepodpoříme, ale naopak jim situaci ztížíme – jak to vidíme třeba u této superdávky,“ vysvětluje Kučera. S ohledem na to sám počítá, že superdávka projde změnou alespoň v tomto ohledu.
„To, že se u nás postupuje stylem pokus omyl, kdy zkušebním polygonem jsou občané a rodiny s dětmi, to už je jiná věc. Ale do toho se pouštět už vůbec nechci,“ uzavírá David Kučera.